Sliby chyby. Důchodci se těšili na více peněz, vláda jim místo toho zatrhla valorizaci výchovného
Na tiskovkách se chlubí přidáním, v zákonech mezitím tiše zastavili růst výchovného. Pětistovka za dítě zůstává jen na papíře. Co to udělá s dnešními důchodci i budoucími rodiči?
Obsah článku
Na jedné straně grafy s růstem důchodů, na druhé drobné paragrafy, které většina lidí nikdy neuvidí. Právě tam se rozhodlo o tom, že výchovné se přestane zvyšovat s inflací a u části rodičů se změní v účetní trik. Až když si jednotlivé kroky poskládáme, začne být jasné, proč se tolik seniorů ptá, kam jim ta jejich pětistovka vlastně zmizela.
Výchovné na papíře, v peněžence jinde
V lednu se vláda pochlubila, že důchodcům přidala v průměru zhruba 668 korun a že základní výměra vyskočila na 4 900 korun měsíčně. Podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb. se procentní výměra zvýšila o 2,6 %, což potvrzují i přehledy České správy sociálního zabezpečení. Na tiskových konferencích zaznělo všechno, co vypadá dobře na grafech. Už ale ne to, co mezitím udělal jiný zákon.
Tu druhou tvář důchodové politiky totiž ukrývá zákon č. 417/2024 Sb. Ten formálně zachovává výchovné 500 korun za vychované dítě, ale od 1. 1. 2027 s ním začne zacházet úplně jinak.
Paragrafy o valorizaci popisují nový postup jasně: nejdříve úřad odečte z důchodu až 500 korun za každé dítě, potom valorizuje jen zbytek procentní výměry a až nakonec znovu přičte pevnou pětistovku. Jinými slovy, výchovné je z automatického zvyšování důchodu fakticky vyřazeno.
Na papíře tak rodič senior dál „má“ 500 korun za dítě. Ve skutečnosti ale tahle částka zůstane natrvalo stejná, zatímco ostatní složky důchodu porostou dál. Reálná kupní síla výchovného tak rok od roku klesne, i když vláda formálně splní slib, že na pětistovku „nesáhne“.
V redakci v tom vidíme přesný opak politického marketingu. Kabinet v roce 2026 důchody zvýšil, současně si ale do zákona napsal, že budoucí valorizace výchovného skončí. A teď zbývá jediná otázka, kolik z té slibované pětistovky se seniorům skutečně objeví na složence v příštích letech.
Minimální důchody a pětistovka, která se rozplyne
Odpověď začíná u těch nejslabších. Od roku 2026 se podle vládního nařízení a materiálů Ministerstva práce nastavuje minimální starobní důchod na 9 800 korun, tedy 20 % průměrné mzdy. Částka se skládá ze základní výměry 4 900 korun a minimální procentní výměry 4 900 korun.
Pokud po všech výpočtech, včetně výchovného, vyjde seniorovi nižší částka, Česká správa sociálního zabezpečení ji dorovná právě na 9 800 korun. V praxi to znamená, že u minimálního důchodu se výchovné prostě „vsákne“ do dorovnání.
Modelová důchodkyně se dvěma dětmi tak v rozhodnutí o důchodu sice uvidí položku 500 korun za dítě, ale na konci řádku zůstane pořád stejných 9 800 korun. Typický scénář vypadá tak, jak ho na modelových příkladech popisují materiály ČSSZ a finančních portálů: stát spočítal důchod třeba na 7 666 korun, po valorizaci a dorovnání na minimum dostane 9 800 korun a pětistovka se do této částky prostě „ztratí“.
Senioři tak často mají pocit, že slibovanou odměnu za výchovu dětí uvidí jen na papíře, ne v peněžence. A přitom systém generuje ještě další, na první pohled drobné, ale o to výmluvnější křivdy.
Stačí se podívat na zdánlivě nepatrný rozdíl mezi roky odchodu do penze. Kdo stihl starobní důchod v roce 2025, má podle údajů ČSSZ výchovné 503 korun, protože v rámci tehdejší valorizace vzrostla i tahle položka. Nové důchody od 1. 1. 2026 už ale znovu startují na kulaté pětistovce.
Stejné dítě, stejná výchova, jen jiný rok odchodu, a výsledek je rozdíl tří korun měsíčně. Možná drobnost, ale symbolicky přesná. Systém oceňuje rodiče podle data v kalendáři, což v lidech zákonitě vyvolává obavy, co přijde dál.
Není divu, že tenhle chaos a série polovičatých informací pak mohou svádět některé lidi k nebezpečným rozhodnutím. V diskusích se objevují dotazy ve stylu: „Mám raději hned utéct do předčasného důchodu, než výchovné zruší úplně?“ A právě tady se otevírá další past.
Předčasné důchody: drahá cesta za falešnou jistotou
Strach o výchovné tak část lidí svádí k úvahám o předčasném důchodu. Jenže právě u něj platí po 30. 9. 2023 zcela jiná pravidla, která se snadno podceňují. Zákon č. 270/2023 Sb. nastavil u předčasných důchodů přiznaných po tomto datu tvrdou brzdu valorizace.
Až do dosažení řádného důchodového věku se u těchto předčasných penzí nezvyšuje procentní výměra. Valorizuje se jen základní část důchodu. V době vysoké inflace a opakovaných valorizací je to zásadní rozdíl, který na první pohled nemusí být vidět, ale v dlouhém horizontu dramaticky rozhoduje.
Analýzy příkladů ukazují, že tříletý předčasný odchod často znamená trvalé krácení zhruba o 18 % výpočtového základu a celkovou ztrátu v řádu desítek až stovek tisíc korun během života, přestože samotná pětistovka výchovného takovou ztrátu nemůže vyvážit.
- nižší základ důchodu už napořád,
- slabší nebo žádná valorizace procentní části do řádného věku,
- ztráty, které se kumulují každým dalším rokem.
Podle nás v redakci proto dává zoufalý útěk do předčasného důchodu kvůli pětistovce naprostý ekonomický nesmysl. Skutečná past neleží v „zrušení výchovného“, ale v tichých změnách valorizačních pravidel, která se nejvíc projeví právě časem.
Jenže důchodová politika se netýká jen dnešních babiček a dědečků. Nová pravidla přepisují i to, co vlastně výchovné znamená pro dnešní čtyřicátníky a mladší rodiče, kteří teprve jednou do penze půjdou.
Budoucí rodiče a tichá změna pravidel
Novela č. 417/2024 Sb. zároveň mění, jak stát hodnotí péči o děti u mladších ročníků. Do systému přidává tzv. rodinný vyměřovací základ. Při výpočtu důchodu stát „připíše“ pečujícímu rodiči za dobu péče o dítě do tří let fiktivní výdělek ve výši 100 % průměrné mzdy, a to nejvýše u prvních dvou dětí, konkrétně v § 19a zákona o důchodovém pojištění.
Úřad pak porovnává různé varianty. Buď přizná pevnou pětistovku jako výchovné, nebo zvýší procentní výměru právě přes tento „fiktivní výdělek“. Prakticky to znamená, že od 1. 1. 2027 získají plných 500 korun měsíčně relativně jistě hlavně rodiče za třetí a další dítě.
U prvního a druhého dítěte stát zpravidla uplatní rodinný vyměřovací základ, přepočítá procentní výměru na průměrnou mzdu za dobu péče a často tím dosáhne účinku, který je pro něj levnější než pevná pětistovka. Tu pak vůbec nepřidá. Výchovné se tak u prvních dvou dětí mění z jednoduché a srozumitelné odměny na složitou účetní operaci, v níž stát volí pro sebe výhodnější variantu.
K tomu se přidává už zmíněný trik s valorizací. Body 65 a 67 článku I zákona č. 417/2024 Sb. nařizují při každém zvyšování procentní výměry nejprve odečíst 500 korun za každé dítě, valorizovat jen zbytek a až následně pětistovku znovu přičíst. Tím vláda fakticky zastavuje růst výchovného. Nominálně zůstává 500 korun, ale inflace dál ukusuje jeho hodnotu.
Přitom si můžeme připomenout, jak ministr práce Marian Jurečka v roce 2022 na stranickém webu KDU‑ČSL prohlašoval, že na „lidovecké výchovné, 500 korun k důchodu za každé vychované dítě, nenecháme sáhnout“. Formálně vláda slib splnila, výši 500 korun opravdu nezrušila.
Skutečnou politiku ale napsala do drobných paragrafů. Pětistovku vyřadila z valorizace, u prvních dvou dětí ji často nahradila rodinným vyměřovacím základem a náklady inflace přehodila zpět na rodiče a seniory. Výchovné tak nezmizelo z důchodových výměrů, zmizelo především z reálných peněženek, což je rozdíl, který se na tiskovkách moc nezdůrazňuje, ale v příštích letech ho pocítí každý, kdo děti vychoval.
