Komentář: Babišova vláda je časovaná bomba. Motoristé a SPD jsou nevyzpytatelní
Vláda ANO, SPD a Motoristů má 108 hlasů a tváří se neotřesitelně. Ve skutečnosti ji drží dva nevyzpytatelní partneři, zdražující dálnice a bruselské termíny. A právě tady začíná problém.
Obsah článku
Papírová většina 108 hlasů vypadá komfortně — ale ANO samo na nic nedosáhne a koaliční partneři nefungují jako doplněk, nýbrž jako veto. Tahle vláda nevládne z pozice síly. Visí na laně — a vládnutí z pozice křehké rovnováhy má svůj vlastní styl: každé rozhodnutí prochází neformálním vyjednáváním s partnery, kteří přesně vědí, co jejich hlas váží. To není stabilita, to je vydíratelnost institucionalizovaná do koaliční smlouvy.
Každý hlas je veto
Koalice, která v lednu 2026 hlasovala o důvěře na samé hraně svých 108 mandátů, nevytvořila žádnou zásobu — každý odpadlík z SPD nebo Motoristů okamžitě mění výsledek hlasování. Nefungují jako doplněk ANO, fungují jako pojistka, kterou kdykoli mohou odjistit — a Babiš to dobře ví, proto se jejich požadavkům nijak zvlášť nebrání.
Vláda pro řidiče, která zdražuje
Vládní brand „pro řidiče“ se láme hned u první platební brány: e-známka zdražila a za horizontem čeká ETS2 — závazný evropský systém emisních povolenek pro dodavatele paliv s platností od roku 2028, jehož spuštění žádné pražské prohlášení o „revizi Green Dealu“ nezastaví. Vládní program to může ignorovat, ceny na pumpách ne. A právě tady selhává celá architektura značky: voliči, kteří hlasovali „pro řidiče“, dostali vládu, která je neochrání před tím, co přijde z Bruselu, ale v rétorickém boji proti „bruselským šílenostem“ najde vždy dost energie — protože ten nikoho euro nestojí.
Kde bude výbuch
Každá koalice nese trhliny, ale tyhle jsou strukturální, ne náhodné — vyplývají přímo z toho, kdo koalici tvoří a co každá strana slibovala svým voličům. Body napětí jsou dávno pojmenované. SPD, jehož poslanec před hlasováním o důvěře veřejně hrozil, že koalici kvůli muniční iniciativě pro Ukrajinu nepodpoří, drží loajalitu jen do chvíle, kdy to začne bolet jeho voliče. Referendum je druhý zápalník: vládní program slibuje ústavní zákon o referendu, ale bez možnosti hlasovat o EU a NATO a s odloženou účinností — přesně to, co SPD odmítá. Babiš musí vyvažovat mezi hlasy SPD a stabilitou zahraničněpolitického kurzu a tohle balancování má jasný strop.
Třetí zdroj napětí je paradox resortů: Motoristé sobě, hnutí s jedním sloganem o silnicích, obsadili zahraniční politiku, životní prostředí i kulturu. Oblasti, kde se o volantu nemluví, ale o penězích a hodnotách ano. Správa zahraniční politiky nebo kultury vyžaduje koherentní světonázor, ne dopravní manifest — a přesně v tomhle nesouladu bude Motoristům jednou docházet dech. Až se ukáže, že jednosloupcový program na čtyři roky nestačí, Babiš zůstane s partnerem, který buď bude slepě souhlasit, nebo se z frustrace začne vyhraňovat na nesprávných místech.
Časovaná bomba bez tikání
Nálože jsou zapojené. ETS2 zdraží paliva bez ohledu na vládní rétoriku, SPD bude jednou žádat jiný typ referenda nebo zastavenou zbrojní pomoc, Motoristé jednou zjistí, že kultura a zahraniční politika jsou jiná liga než dopravní značení. Každá z těchhle trhlin má svůj čas a svého iniciátora — hlasitého poslance, nečekaný summit, vyostřenou rozpočtovou bitku. Vláda, která stojí na 108 hlasech bez rezervy, si nemůže dovolit ani jednu z nich přejít bez ztráty. Otázka nezní, jestli tenhle systém praskne — ale kde, u které agendy a koho vezme s sebou.
