Kdo koho ve vládě hlídá? Turek si myslí, že Motoristé kontrolují Babiše. Akorát že vůbec
Politická fikce má v Česku nový žánr: strana s třinácti mandáty předstírá, že drží na uzdě premiéra s osmdesáti.
Obsah článku
Když si Filip Turek v nedělní televizní debatě nasadil pózu kontrolora Andreje Babiše, nepředvedl sílu nejmenšího koaličního partnera. Předvedl něco mnohem zajímavějšího: dokonalou ukázku toho, jak se z předvolebního slibu stane prázdná slupka, kterou si její autoři sami vyprázdnili. Motoristé sobě šli do voleb s heslem „Ukončit Fialu a pohlídat Babiše“. Půl roku po vzniku vlády z toho zbyla koaliční poslušnost zabalená do řečí o „hlídání programového prohlášení“. To není totéž. To není ani blízko.
Slogan, který si sám podřízl krk
Nejabsurdnější na celé situaci není Turkova televizní sebejistota. Je to fakt, že Motoristé svůj klíčový slib pohřbili vlastníma rukama a ještě u toho vysvětlovali, proč je to vlastně v pořádku. Boris Šťastný, stranický stratég a poslanec, to v květnu řekl na CNN Prima NEWS naprosto otevřeně: slogan o hlídání Babiše prý „ztratil smysl při podpisu koaliční smlouvy“. Teď už jde jen o to, aby vláda plnila vlastní program.
Strana, která se odlišovala od ANO právě tím, že bude premiérovi dýchat na záda, sama oznámila, že tenhle závazek přestal platit v okamžiku, kdy dostala ministerská křesla. Kdo by čekal cynismus, dostal ho v přímém přenosu. Kdo čekal kontrolní mechanismus, dostal koaličního přikyvovače.
Tři testy, třikrát propadák
Řekněme, že bychom Motoristům chtěli dát šanci. Řekněme, že bychom posuzovali ne slova, ale činy. I tak to nevychází.
Test první: rozpočet. Volební program Motoristů sliboval vyrovnaný až přebytkový rozpočet do čtyř let. V červnu 2026 Šťastný přiznal, že to nesplní, a omluvil se voličům. Omluva je hezké gesto, ale fiskální tvrdost byla jeden z mála důvodů, proč Motoristy někdo bral vážně. Bez ní jsou jen další stranou, která slibovala a pak krčila rameny.
Test druhý: veřejnoprávní média. Volební program výslovně odmítal přímé financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Vládní programové prohlášení z ledna 2026 naopak počítá se zrušením koncesionářských poplatků. Kdo koho tady pohlídal? Vypadá to spíš tak, že Babiš pohlídal Motoristy, aby mu nekomplikovali mediální agendu.
Test třetí: samotný slib hlídání. Zrušen. Přeformulován. Přeznačen na „hlídání plnění vládního programu“, což je eufemismus pro koaliční disciplínu. Žádná brzda, žádný korektiv. Servis.
Zmocněnec, ne hlídač
Turkova pozice je přitom sama o sobě výmluvná. Není ministrem. Není místopředsedou vlády. Je vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, funkci mu vytvořila vláda usnesením 12. ledna 2026 a navázala ji na Ministerstvo životního prostředí. Jinými slovy: Turek existuje ve vládní struktuře z milosti kabinetu, který údajně kontroluje. To je jako tvrdit, že pes hlídá pána, zatímco sedí na vodítku.
A nezapomeňme: Motoristé se do vlády nehrnuli z donucení. Ještě v říjnu 2025, tedy před vznikem kabinetu, Šťastný veřejně říkal, že účast ve vládě je jednoznačná podmínka Motoristů. Nikdo je netlačil. Sami chtěli dovnitř. Argument, že „neměli na výběr“, padá dřív, než ho kdokoli stihne vyslovit.
Stín ČSSD a logika politické gravitace
Historická paralela je nepříjemně přesná. ČSSD v roce 2017 získala 7,27 %. Po koalici s ANO v roce 2021 spadla na 4,65 % a ze Sněmovny vypadla. Motoristé vstoupili do parlamentu s 6,77 %. Sedí vedle partnera s 34,51 % hlasů a osmdesáti mandáty. Poměr sil je tak asymetrický, že mluvit o „kontrole“ hraničí s politickou komedií.
Menší partner vedle ANO čelí vždy stejnému problému: buď se prosadí a riskuje koaliční krizi, nebo se přizpůsobí a riskuje ztrátu vlastní identity. Motoristé si vybrali druhou cestu a udělali to rekordně rychle. Jana Černochová jim v debatě vyčetla, že se chovají jako puberťáci. Podle nás je problém opačný: chovají se příliš poslušně na to, aby si zasloužili nálepku rebela.
Motoristé sobě přišli do politiky s jedním skutečně originálním příslibem: budeme uvnitř koalice, ale nebudeme poddajní. Po půl roce vlády z toho zbyla strana, která sama vysvětluje, proč její hlavní slogan přestal platit, a její lídr obhajuje loajalitu k premiérovi z pozice, kterou mu premiérova vláda vytvořila. Pokud tohle je hlídání, pak každý retrívr na gauči hlídá dům.