Kola boje o Hrad se roztáčí. I opozice by měla mít svého kandidáta — podporovat Petra Pavla nestačí
Opoziční pohodlnost je dnes pro Petra Pavla větší hrozba než cokoli, co na něj chystá Andrej Babiš.
Obsah článku
Česká opozice se tváří, jako by měla prezidentskou volbu 2028 vyřešenou. Pavel je přece silný, průzkumy mluví jasně, stačí ho podpořit a čekat. Jenže přesně tahle logika nečinnosti je past, do které ji vládní koalice metodicky tlačí. Miloš Vystrčil to v debatě pojmenoval otevřeně: nestačí se schovat za Pavlovu popularitu, opozice potřebuje vlastní strategii pro první kolo. Ne proto, že by Pavel byl slabý. Proto, že bez ní si celou volbu napíše někdo jiný.
Babišův rámec funguje, protože mu nikdo neoponuje
Vládní koalice nemusí Pavla porazit v přímém souboji. Stačí ho úspěšně přeznačkovat. Petr Macinka ho při sporu o summit NATO označil za „lídra opozice“, Babiš tutéž nálepku převzal a opakuje ji při každé příležitosti. Odmítá s ním obnovit pravidelné koordinační schůzky, čímž z něj de facto dělá protihráče, ne partnera v řízení státu. A opozice? Mlčí, nebo se brání rozpačitým „Pavel není náš kandidát“. To je málo.
Problém není v tom, co Babiš říká. Problém je v tom, že opoziční strany nemají čím odpovědět. Když necháte protivníka dva roky opakovat jednu tezi bez protiváhy, stane se z ní realita. Rámování „Pavel = opozice“ není slovní přestřelka, je to dlouhodobý komunikační projekt a zatím mu nikdo nestojí v cestě.
Pavlova síla je reálná, ale podmíněná
Řekněme si to na rovinu: v číslech je Pavel favorit. STEM/MARK mu v květnu naměřil 34 % pevných hlasů, dalších 19 % jeho volbu nevylučuje. Babiš stojí na 20 %, Havlíček na 13 %. Tři čtvrtiny veřejnosti oceňují, jak Pavel reprezentuje Česko v zahraničí. Jenže tatáž data ukazují něco podstatnějšího: ideální prezident má být podle voličů zkušený, ale nestranický a nezávislý na politických stranách. Jakmile se Pavlovi přilepí cedulka jednoho tábora, jeho největší devíza se rozpadá.
A tady je jádro Vystrčilovy argumentace. Nejde o hledání „anti-Pavla“. Jde o to, aby opozice Pavla nerozdrtila vlastní náklonností. Pokud ho otevřeně adoptuje jako svého jediného kandidáta už v prvním kole, udělá za Babiše přesně tu práci, kterou on sám nestíhá. Paradoxně tak Pavlovi nejvíc ublíží ti, kdo ho chtějí podpořit.
Rok 2023 se nesmí opakovat naslepo
Před minulou volbou SPOLU vlastního kandidáta nepostavila. Doporučila trojici Pavel, Fischer, Nerudová s cílem netříštit demokratické hlasy. Tehdy to dávalo smysl, protože Babiš byl přímým kandidátem a polarizace fungovala ve prospěch nadstranického vyzyvatele. Situace v roce 2028 je zásadně jiná. Babiš aktuálně vlastní kandidaturu vyloučil, ale současně oznámil, že vládní koalice představí společného kandidáta na začátku roku 2027. Zkouší vliv na prezidentskou volbu bez osobních kandidátských nákladů. To je chytřejší pozice, než měl minule.
Opozice oproti tomu nemá žádný plán. Nemá jméno, nemá model, nemá ani shodu na tom, jestli vůbec někoho stavět. 62 % potenciálních voličů neumí spontánně říct, koho by na Hradě chtěli. Ten prostor existuje, ale nikdo ho neobsazuje. Vystrčilova logika je přitom elegantní: vlastní kandidát v prvním kole chrání Pavlovu nadstranickost, ve druhém kole se opozice za Pavla postaví. Není to útok na prezidenta. Je to pojistka proti tomu, aby se z něj stal rukojmí jednoho tábora.
Čas hraje proti těm, kdo čekají
Kdo chce uspět v prezidentské volbě, potřebuje podle analytiků budovat známost a image minimálně dva roky předem. Řádné volební okno vychází podle Ústavy zhruba na leden až únor 2028. Počítejte: zbývá rok a půl. Babiš už má politický kalendář nastavený, opozice zatím řeší, jestli vůbec něco řešit.
Tohle není akademická debata o taktice. Je to otázka, kdo bude definovat příští prezidentskou volbu. Pokud opozice nepřijde s vlastním příběhem pro první kolo, nechá si celou partii rozehrát Babišem. A Pavel, místo aby vstoupil do kampaně jako nadstranický favorit, bude vstupovat jako muž, kterého jedna strana barikády reklamuje a druhá odmítá. To není pozice, ze které se vyhrávají volby. To je pozice, ze které se prohrává legitimita.
Opozice nepotřebuje Pavla sesadit. Potřebuje ho přestat brát jako alibi pro vlastní nečinnost.