Kupka, Macinka i Kuba: Tři kohouti na pravici. Jediný, kdo z toho těží, je Babiš
Tři pravicoví lídři, tři značky a jedno neúprosné číslo: 5 %. Kdo z nich vaše hlasy přetaví v mandáty a kdo je pošle do koše, se ukáže už na podzim 2026.
Obsah článku
Pravicový volič letos neřeší jen sympatie. Každý lístek může být buď investice do moci, nebo vstupenka přímo do volebního koše. A právě na tom se začne lámat příběh Kupky, Macinky a Kuby.
Za čísly z únorového modelu agentury NMS se totiž skrývá jednoduchá, ale nepříjemná otázka. Ne „koho máte rádi“, nýbrž jestli váš hlas vůbec přežije sčítání.
Číslo 4,7: pravicový hlas jednou nohou ve Sněmovně, druhou nad šachtou
Jedno číslo se v únorovém volebním modelu NMS opakuje tak často, až budí nervozitu. 4,7 %. Tolik má podle průzkumu Motoristé sobě a stejně tolik nové hnutí Naše Česko, zatímco ODS drží 14,7 %.
Na papíře to vypadá jako bohatá pravicová nabídka. Jenže volební systém před každou samostatnou stranu staví tvrdou hranici, pětiprocentní uzavírací klauzuli podle volebního zákona. Kdo zůstane pod ní, nedostane ve Sněmovně ani jeden mandát, ať už se na plakátech tváří jakkoli sebevědomě.
Analýza NMS proto varuje, že při současném roztříštění stran může propadnout až čtvrtina hlasů voličů, protože je rozmělní subjekty, které se na pěti procent nedostanou. U hnutí Naše Česko zároveň NMS upozorňuje, že těží z doby sběru a zvolené metodologie, protože data byla sbírána krátce po oznámení vzniku hnutí, a teprve se ukáže, zda se podpora udrží.
Jinými slovy, část pravicových hlasů dnes podle této logiky stojí jednou nohou ve Sněmovně a druhou nad šachtou, kam je systém bez milosti shodí.
Uzavírací klauzule 5 % patří mezi nejméně sexy pojmy české politiky, ale pravicovému voliči sahá přímo do peněženky moci. Můžete mít pocit, že volíte „srdcem“, jenže pokud vaše strana skončí na 4,9 %, volební zákon váš hlas při přepočtu na mandáty úplně ignoruje. A podle NMS se Motoristé i Naše Česko pohybují v intervalu spolehlivosti zhruba mezi 3 a 6,3 %, tedy přesně na hraně zvolitelnosti.
Váš „vzkaz politikům“ se tak velmi snadno může změnit v tichý šum, který volební komise uslyší jen při sčítání, ale nikoli při rozdělování moci, a v tu chvíli začíná být důležité, kdo oněch 4,7 % vlastně ztělesňuje.
Kupka, Macinka, Kuba: tři tváře jedné pravicové sázky
Nový šéf ODS Martin Kupka přepisuje pravicový jídelníček a současně otevírá nové riziko. Od 17. ledna 2026 vede ODS a po letech posílá projekt Spolu „k ledu“, když sází na čistou značku a vlastní stínovou vládu. Podle únorového modelu NMS má jeho samostatná ODS 14,7 %, takže volič ODS nehazarduje s pětiprocentní hranicí.
Riskuje ale něco jiného. Pokud se část zklamaných pravičáků přesune k Motoristům sobě nebo Našemu Česku, může pravice jako celek oslabit, i když se Kupkova značka udrží sama o sobě vysoko. Silný lídr tak ještě neznamená silný tábor.
Úplně jiný mix nabízí Petr Macinka. Šéf Motoristů sobě spojuje protestní tón s plnou účastí v establishmentu. Dnes totiž zároveň sedí ve Strakově akademii jako ministr zahraničí v kabinetu Andreje Babiše, jak uvádí jeho oficiální profil.
V rozhovoru označil vystoupení z NATO za „šílenost“ a jasně stojí za členstvím v Alianci, zatímco Motoristé v programu 2025 slibují tvrdý odpor k Green Dealu a „ideologiím z Bruselu“. Volič tak získá pro‑NATO pravici, která se zároveň chystá bojovat proti evropským klimatickým politikám, jenže podle únorového modelu NMS s 4,7 % riskuje, že tenhle mix v Poslanecké sněmovně nakonec neuslyší nikdo.
Představte si pražského řidiče, kterého do běla vytáčí modré zóny a rostoucí poplatky. Vezme lístek Motoristů „aspoň jako vzkaz“ magistrátu, protože strana už v komunálních volbách vystupovala jako obhájce řidičů a požadovala méně bariér a jednodušší parkovné. Jenže stejný volební zákon nastavuje samostatným stranám práh 5 % a Motoristé dnes v modelech balancují těsně pod ním, takže protestní hlas může skončit jako nečtený vzkaz, který přepočet mandátů potichu smete ze stolu.
Na opačném konci pravicového spektra stojí Martin Kuba, který láká umírněného voliče, ale posílá ho do mlhy. Jihočeský hejtman začátkem února oznámil vznik hnutí Naše Česko, které sám popisuje jako středopravicové a prozápadní, zároveň však přiznává, že program teprve sepisuje na budoucích konferencích.
Agentura NMS mu v prvním únorovém modelu naměřila stejných 4,7 % jako Motoristům a zároveň upozorňuje, že tento výsledek je ovlivněn načasováním sběru dat krátce po oznámení hnutí a teprve se ukáže, zda hnutí zůstane relevantní. Kdo dnes volí Kubu, kupuje značku bez detailního obsahu a zároveň přijímá stejné riziko propadnutého hlasu jako vzteklý motorista u Macinky, což z trojice Kupka, Macinka, Kuba dělá spíš mapu rizika než jen přehled pravicových tváří.
Čím víc log na lístku, tím méně pravicových mandátů?
Konec projektu Spolu měl podle mnoha pravičáků ODS osvobodit a vystřelit ji vzhůru. Analýza NMS ale pravici nastavuje střízlivé zrcadlo. Koalice Spolu (ODS, KDU‑ČSL, TOP 09) získala ve volbách 2025 celkem 23,3 %, zatímco dnes samostatná ODS drží 14,7 % a lidovci i TOP 09 v únorovém modelu propadají hluboko pod pětiprocentní hranici.
Čistší profil ODS tak sice může potěšit skalní voliče, ale aritmetika pravice jako celku slábne. Právě v tomto kontrastu je vidět klíč k celé dnešní pravici: co potěší jedno logo, může uškodit celému bloku.
Rozšířený mýtus říká, že „čím víc pravicových stran, tím lepší demokracie“. Realita českého volebního zákona ale nastavuje pravicovému táboru jiný test. Neřeší se počet log na lístku, nýbrž počet poslanců v lavicích. Když se hlasy rozdělí mezi samostatnou ODS, menší konzervativce a nové projekty typu Motoristé sobě nebo Naše Česko, prudce roste podíl hlasů, které skončí pod pěti procenty a systém je prostě zahodí.
Každá další „rozumně znějící“ značka bez jasné šance na průchod hranicí pak funguje spíš jako odčerpávač síly, ne jako její násobič. A přesně tady se z osobního sympatie‑testu Kupka versus Macinka versus Kuba stává hodně praktická volba mezi pravdou a vlivem.
Hlas pro Motoristy říká Bruselu ostré „ne“ a zároveň potvrzuje NATO, ale při 4,7 % může zůstat mimo sněmovní realitu. Lístek pro Naše Česko vyjadřuje touhu po „novém začátku“ pravice, ovšem bez jasného programu a s hrozbou, že startovní efekt rychle vyšumí. Kupka naopak představuje méně vzrušující, ale volebně bezpečnější volbu, která pravici nepřipravuje o mandáty hned u sčítání.
Supervolební podzim 2026 proto pravicový volič nakonec neprožije jako anketu popularity tří mužů, ale jako test vlastní taktiky: kdo upřednostní ideově nejčistší logo bez ohledu na čísla, může svůj hlas objektivně poslat pod čáru, zatímco ten, kdo začne přemýšlet v mandátech, pravděpodobně nakloní misku spíš k silnější ODS nebo k subjektu, který se jasně drží nad pěti procenty.
Tento komentář nechce říkat, komu máte dát přednost, ale čísla z únorového modelu NMS diktují jednu prostou úvahu, kterou má smysl udělat dřív, než ve volební místnosti převládnou emoce: bude váš pravicový hlas po sečtení opravdu slyšet, nebo zmizí v koši pod pěti procenty?
