Důležitost Babiše v zahraničí? Citují ho akorát ruská média — to jsme to dopracovali
Český premiér se stal nejcitovanějším středoevropským politikem v ruské propagandě. Ne za odvahu, ale za ochotu shodit vlastní spojence.
Obsah článku
Politická fikce o české váze v Evropě dostala minulý týden konkrétní obrysy. 13. července sedí Andrej Babiš v Paříži mezi lídry zhruba třiceti zemí, mluví o společné protivzdušné obraně a projektu „Europatriot“. O sedm dní později v Praze totéž označí za „nulu“ a „další deklarace, z kterých nic nevypadne“. A 21. července si jeho slova přebírá moskevský server EADaily jako důkaz rozkladu Západu. Tři data, jeden premiér, dokonalý propagandistický servis.
Sedm dní od státníka k užitečnému hlasu Kremlu
Nečitelnost není diplomatická strategie. Je to slabost, kterou protivník rozpozná dřív než spojenec. Když politik v pondělí staví evropský štít a v neděli ho sám boří, nevysílá signál suverenity. Vysílá signál, že jeho slovo nemá trvanlivost ani sedm dní. A přesně takový signál ruská informační mašinérie potřebuje. Ne lži, ne deepfaky. Stačí autentický výrok západního premiéra, který potvrdí narativ o nefunkčním Západu. Jak popisuje zpráva EEAS o ruských dezinformačních operacích, Moskva systematicky vytahuje oficiální výroky z kontextu a používá je jako munici. Babiš jí tentokrát ušetřil práci. Nemusel nic vytrhávat. Dostal hotový titulek.
A pozor, EADaily není „nějaký ruský web“. Rada EU mu v únoru 2025 pozastavila vysílací licenci jako jednomu z osmi médií pod trvalou kontrolou ruského vedení. Tohle je outlet, který EU explicitně označuje za nástroj kremelské propagandy. A právě tam skončila věta českého premiéra.
Papírová koalice, nebo papírový premiér?
Říkat, že Koalice ochotných je „nula“, je buď nevědomost, nebo záměrná destrukce. Oficiální dokumenty z pařížského jednání mluví o bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, o dodávkách protivzdušné obrany dlouhého dosahu, o cvičeních mnohonárodních sil, o koordinovaném postupu proti ruské stínové flotile. To není deklarativní rétorika. To je architektura závazků, na které se podílejí státy od Francie přes Británii po Pobaltí.
A co česká muniční iniciativa, kterou Babiš implicitně zahrnul do své „nuly“? Podle dat Ministerstva obrany bylo v jejím rámci financováno 1,636 milionu kusů velkorážové munice. Zdroj z NATO přes ČT24 uváděl 1,8 milionu kusů dodaných v roce 2025, tedy 43 procent veškeré velkorážové munice, kterou Ukrajina dostala. Nula? Kdybychom tuhle „nulu“ vzali Ukrajincům, chyběla by jim skoro polovina dělostřeleckých granátů. Ale Babiš řekl „nula“ a Moskva kývla.
Koaliční kalkulačka místo zahraniční politiky
Nejde o přesvědčení. Jde o aritmetiku. Kdo sleduje trajektorii Babišových výroků o Ukrajině, vidí jasný vzorec: každé zostření rétoriky přichází po koaličním tlaku SPD a Motoristů. Už v lednu 2026 Babiš podmínil pokračování muniční iniciativy dohodou s koaličními partnery. Macinka veřejně vysvětloval, že koalice nechce financovat „frontové“ dodávky. Věra Jourová na Českém rozhlase otevřeně řekla, že se Babiš nechává tlačit do radikálnějších poloh.
Tohle je průhledný manévr: premiér říká spojencům jedno a domácímu publiku druhé, přičemž domácí verze je ta, kterou slyší celý svět. Nervozita spojenců z české nečitelnosti existovala už před pařížským jednáním. Martin Kupka mluvil o „chaosu“ a oslabení Česka. A výsledek? Země, jejíž premiér vlastní účast na aliančním formátu označuje za nulu, se těžko stane tím, kdo spoluurčuje pravidla. Jednání se povedou bez nás, přesně jak varovali ti, které Babiš ignoruje.
Slyšitelný, ale pro koho?
Problém není, že by Babiš byl v zahraničí neslyšitelný. Problém je, pro koho je slyšitelný. Reuters ho před návratem k moci popsal jako politika, jehož vláda může oslabit evropskou podporu Ukrajiny. Splnil to do puntíku. Není neslyšitelný. Je slyšitelný přesně tam, kde by český premiér slyšet být neměl.
Řekněme si to bez diplomatických kudrlinek: když jediné zahraniční médium, které vaše slova nadšeně přetiskne, je sankcionovaný moskevský server, není to důkaz mezinárodního významu. Je to důkaz mezinárodní ostudnosti. Babiš nedodává Česku váhu. Dodává Kremlu argumenty. A to je rozdíl, který by měl zajímat každého, kdo se příště rozhoduje u volební urny. Zahraniční politika není vedlejší téma. Je to vizitka, kterou za nás čte celý svět.