Valorizace penzí pár stovek? Zklamání, vztek i zoufalství. Tohle důchodci od Babiše nečekali
Vláda, která přišla opravit důchody, zatím vyrábí valorizaci, za kterou by se styděl i automat na drobné.
Obsah článku
Ještě v březnu ministr práce Aleš Juchelka mluvil o navýšení „maximálně o 300 korun“ u průměrného starobního důchodu. Znělo to skromně, ale aspoň srozumitelně. Jenže od té doby čísla padají jako teplota v říjnu: červnový průběžný propočet sesunul odhad na 220 až 240 korun, a po zveřejnění finální důchodcovské inflace za rozhodné období se kalkulačky zastavily někde kolem 150 korun měsíčně. Sto padesát korun. Ani ne cena kila chleba. A to u průměrného důchodu 21 793 korun, kde každá stokoruna rozhoduje o tom, jestli si člověk na konci měsíce koupí léky, nebo jídlo.
Rétorika za tisíc, výsledek za stopadesát
Největší problém není samotná nízká částka. Největší problém je rozpor mezi velkou rétorikou a malým číslem. Babišova vláda nastupovala s příslibem, že vrátí důchodcům důstojnost, kterou jim předchozí kabinet údajně vzal zpřísněním valorizačního vzorce. Ministr Juchelka na ČT24 otevřeně připustil, že 300 korun je málo a že koalice „bude řešit, co s řádnou valorizací udělá“. Řešit. Budoucí čas. Podmíněný způsob. Politická fikce převlečená za empatii.
A pak přišel červenec a s ním důchodcovská inflace 0,7 procenta. Běžná inflace za stejné období? Zhruba 1,5 procenta, více než dvojnásobek. Senioři tedy reálně ztrácejí, i když jim stát formálně „přidává“. To není paradox, to je průhledný manévr statistického koše, který měří něco jiného, než co důchodce bolí u pokladny.
Zákon počítá, politika mlčí
Pojďme si to rozložit. Zákonný vzorec valorizace stojí na dvou nohách: důchodcovské inflaci za období červenec 2025 až červen 2026 a jedné třetině růstu reálných mezd. Obě nohy teď kulhají. Inflace vyšla na 0,7 procenta, reálné mzdy se v rozhodném období prakticky nepropsaly. Výsledek? Automat vyrábí almužnu.
Sám Juchelka v Interview ČT24 přiznal, že slibovaná změna vzorce, zvýšení započtení reálných mezd z jedné třetiny na jednu polovinu, u lednové valorizace 2027 prakticky nepomůže. Efekt čeká až kolem let 2030–2031. Pět let. Pro osmdesátiletou ženu s důchodem pod dvacet tisíc je to horizont, který nemusí dožít.
Pro srovnání: v lednu 2026 se průměrný starobní důchod zvýšil o 668 korun. V roce 2024 šlo plošně o 360 korun. A teď? Sto padesát. Z loňských 668 korun na letošní drobné, které propadnou mřížkou nákupního košíku dřív, než je důchodce stihne utratit.
Sliby na splátky, účet hned
Řečnická otázka: co přesně důchodci od této vlády čekali? Odpověď je jednodušší, než by se zdálo. Nečekali zázraky. Čekali, že když někdo čtyři roky v opozici křičí, jak je valorizace ostuda, tak po nástupu do Strakovy akademie aspoň sáhne po tom jediném nástroji, který má, politickém doplatku nad zákonné minimum.
MPSV mezitím tlačí novelu s věkovými příplatky: 500 korun navíc v 80, 85, 90 a 95 letech, tisícovka ve sto. Zní to hezky. Jenže to je budoucí zákon, ne lednová obálka. A mediální zkratka „dvojnásobná valorizace“ je právě jen zkratka, žádný oficiální parametr, jen novinářský překlad návrhu, který ještě neprošel Sněmovnou.
Navíc od ledna 2027 přestane stát valorizovat takzvané výchovné. Technicky to znamená, že se z procentní výměry nejprve odečte 500 korun za každé vychované dítě, zvalorizuje se jen zbytek a výchovné se přičte zpět, nezvýšené. Pro matku se třemi dětmi to znamená, že 1 500 korun z jejího důchodu bude rok od roku reálně ztrácet hodnotu. Laciný trik, jak ušetřit na těch, kdo do systému vychovali budoucí plátce.
Kdy se dozvíme pravdu, a změní se ještě něco?
Finální parametry valorizace musí vláda stanovit prováděcím předpisem nejpozději do 30. září 2026. Do té doby se ještě může pohnout základní výměra navázaná na průměrnou mzdu; dubnová predikce Ministerstva financí počítá s průměrnou hrubou mzdou 49 215 korun pro rok 2026 a 52 576 korun pro rok 2027. Ale bez čistě politického zásahu není pravděpodobný skok z nízkých stovek do nějaké výrazně vyšší kategorie.
Kdo nechce čekat do září, může si orientační odhad spočítat na kalkulačce portálu České důchody. Stačí zadat aktuální důchod z roku 2026. Nejde o oficiální nástroj státu, ale o průběžný model založený na dostupných datech. A pro úplnost: zvýšení se týká ledna 2027, proběhne automaticky, žádat o něj není třeba. U důchodů vyplácených ČSSZ kvůli klouzavému výplatnímu období dorazí doplatek valorizace stejně jako loni, postupně, ale se zpětnou platností.
Moc, která mluví dřív, než počítá
Celý příběh lednové valorizace 2027 není příběhem o inflaci ani o vzorcích. Je to příběh o politické moci, která moc ráda mluví jako štědrá ještě dřív, než do tabulky doplní čísla, jež její vlastní sliby zchladí. Důchodci nežádali nemožné, žádali, aby slova odpovídala činům. Místo toho dostali sto padesát korun a příslib, že jednou, někdy kolem roku 2031, to bude lepší. Pro člověka, který dnes počítá každou korunu, je „jednou“ jen jiné slovo pro „nikdy“.