Schillerová má zase jednou pravdu: Vytvářet u seniorů očekávání vyšší valorizace není fér. Škoda, už se stalo
Ministr práce pustil do éteru číslo 600 korun, ačkoli zákonný základ lednové valorizace se odhaduje na polovinu. Očekávání už žije vlastním životem.
Obsah článku
Existuje zvláštní druh politické štědrosti, která nic nestojí: stačí vyslovit částku, kterou nikdo neschválil, a nechat ji pracovat v hlavách dvou milionů důchodců. Přesně tohle udělal koncem července Aleš Juchelka, když pro Echo24 řekl, že valorizace od ledna 2027 může být „až 600 korun“. Sám přitom v jednom dechu dodal, že to nemá projednané. Jenže to už bylo jedno. Číslo viselo ve vzduchu a senior, který si ho přečetl u oběda, nerozlišuje mezi „může být“ a „bude“. Alena Schillerová na to reagovala jedinou rozumnou větou celého sporu: vytvářet u lidí očekávání, která nemají oporu v rozhodnutí vlády, není fér. Má pravdu. Škoda, že přišla pozdě.
Tři sta korun jistých, tři sta korun z politického nebe
Zákonný mechanismus valorizace důchodů je nudný, ale poctivý. Počítá s růstem cen a s částí růstu reálných mezd, výsledek promítne do základní i procentní výměry. Pro leden 2027 vychází základ podle dosavadních odhadů někde kolem 300 korun měsíčně. Proč tak málo? Protože inflace klesla. Česká národní banka v komentáři k červnovým datům připsala zpomalení hlavně propadu cen potravin a korekci pohonných hmot, tedy přesně těch položek, které tvoří přes polovinu výdajů důchodcovských domácností. Průměrná roční inflace k červnu 2026 činila 2,1 procenta. To je skvělá zpráva pro ekonomiku a mizerná zpráva pro valorizační vzorec.
Jenže zákon obsahuje pojistku: pokud zákonná valorizace vyjde pod 2,7 procenta, vláda smí nařízením dorovnat až do tohoto stropu. Právě tady se rodí těch druhých 300 korun. Nejde o žádný nárok, žádný automat. Jde o čistě politické rozhodnutí, které vyžaduje koaliční shodu, rozpočtové krytí a formální nařízení vlády, nejpozději do konce září. Bez toho je 600 korun pouhá varianta na papíře.
Průhledný manévr s cizí peněženkou
Juchelka není hloupý. Ví, jak funguje mediální cyklus: kdo první řekne číslo, ten ho vlastní. A tak ministr práce řekl „až 600″, přestože jeho vlastní resort ještě nepředložil podklad pro koaliční jednání. Vyrobil tím situaci, v níž jakýkoli výsledek pod 600 korun bude vypadat jako zklamání. Jako by seniorům někdo něco vzal, přitom jim to nikdo nedal.
Tohle je přesně ten typ politické fikce, před kterou Schillerová varuje. A není to poprvé. Už v květnu v rozhovoru pro Echo24, který převzalo i Ministerstvo financí, říkala, že slibovaná změna valorizačního vzorce (zvýšení zápočtu růstu reálných mezd z třetiny na polovinu) by kvůli předchozímu propadu reálných mezd stejně neměla efekt dřív než kolem roku 2029. A co se stalo? Červencová novela MPSV ten zrychlený vzorec vůbec neobsahuje. Přinesla příplatek pro seniory nad 80 let a motivaci pro pracující důchodce. Slibovaný turbo na valorizace? Zmizel beze stopy.
Schillerová ve svém facebookovém pořadu Schillerka & Juchelka navíc otevřeně přiznala, že doplacení seškrtané mimořádné valorizace z roku 2023 už vláda nevrátí. Nepopulární, ale upřímné. Přesný opak toho, co dělá Juchelka se svými šesti stovkami.
Co vlastně dostanete, a co ne
Položme si otázku, kterou si klade každý důchodce: o kolik mi v lednu přidají? Řádná valorizace proběhne tak jako tak, je systémová, automatická, nežádá se o ni. Při základu kolem 300 korun by se průměrný důchod z letošních 21 839 korun posunul zhruba na 22 139 korun. Při variantě 600 korun asi na 22 439 korun. Rozdíl mezi oběma scénáři je 300 korun měsíčně, 3 600 korun ročně. Pro srovnání: lednová valorizace 2026 činila v průměru 668 korun, valorizace 2025 pak 356 korun. Letošní základ by tedy byl nejslabší za poslední tři roky.
A je tu ještě jeden háček, o kterém se nemluví. Od ledna 2027 se mění mechanismus valorizace u důchodů s výchovným. Nejprve se výchovné odečte, zvalorizuje se jen zbytek procentní výměry a nezvýšené výchovné se přičte zpět. Pro rodiče, kteří pobírají výchovné, to znamená, že valorizace nepojede z celé dnešní částky důchodu. Drobnost? Možná. Ale drobnost, kterou Juchelka při svém velkorysém „až 600″ nezmínil.
Září rozhodne, do té doby je to politická fikce
Vláda musí schválit valorizační nařízení nejpozději do konce září 2026. V loňském roce kabinet rozhodl 24. září; Česká správa sociálního zabezpečení potřebuje technický předstih, aby stihla přepočítat výplaty pro miliony příjemců. Do té doby je jakékoli číslo nad zákonný základ nezávazné.
Schillerová drží rozpočtovou brzdu a říká, že rozpočet na rok 2027 bude velmi napjatý. Juchelka prodává maximální variantu. Kdo z nich mluví pravdu? Oba. Zákon dorovnání umožňuje, rozpočet ho nemusí unést. Problém není v tom, že by 600 korun bylo nereálných, problém je v tom, že z neodsouhlasené možnosti se v hlavách seniorů stává skoro hotový nárok. A až vláda v září schválí třeba 450 korun, bude to vypadat jako prohra.
Kdo chce papírové oznámení o valorizaci domů, musí o něj požádat ČSSZ nejpozději do 30. září. Elektronicky přijde automaticky do datové schránky nebo na ePortál. To je jediné, co může důchodce udělat sám. O výši rozhodnou jiní, a zatím se o ní hlavně mluví.
Laciný trik se jménem empatie
Říct důchodcům „můžete dostat 600″ a vzápětí dodat „ale nemám to projednané“ není empatie. Je to marketingový test veřejného mínění na živých lidech, kteří počítají každou stokorunu. Schillerová to pojmenovala správně: vytvářet očekávání bez opory v rozhodnutí je nefér. Jenže pojmenovat problém nestačí, očekávání už existuje, číslo 600 už koluje po seniorských skupinách na sociálních sítích, po čekárnách praktických lékařů, po nedělních obědech s vnoučaty.
Skutečná otázka proto nezní, jestli vláda přidá 300, nebo 600 korun. Skutečná otázka zní, jestli je v české politice ještě někdo ochotný říct číslo až ve chvíli, kdy ho může podepsat. Zatím to vypadá, že ne.