Se SOCDEM to nevyšlo, tak to Šmarda zkouší sólo. Tonoucí se stébla chytá
Michal Šmarda neprodává program ani stranu. Prodává sám sebe, a v senátním obvodu, kde už jednou dostal výprask, je to odvážná sázka.
Obsah článku
Když politik opustí stranu s prohlášením o „velké historické chybě“ a za pár měsíců ohlásí kandidaturu pod hlavičkou subjektů, které většina voličů nezná, nejde o návrat silné levice. Jde o osobní záchrannou operaci. Šmarda odešel ze SOCDEM, protože vedení strany kývlo na spolupráci se Stačilo! a de facto s komunisty. Ideový rozchod? Bezpochyby. Ale co přišlo potom, vypadá méně jako principiální nový začátek a víc jako horečné shánění jakéhokoli volebního vozidla, které by uneslo jedno konkrétní jméno.
Odchod, který nic nezměnil
Šmardův rozchod se SOCDEM měl dvě dějství. Po neúspěšných krajských a senátních volbách 2024 rezignoval na předsedu strany, klasický rituál poraženého. Pak přišlo druhé dějství, ostřejší: když SOCDEM souhlasila s místy na kandidátce „jiné politické strany“, jak to sám formuloval, a fakticky se přimkla ke Stačilo!, Šmarda odešel úplně. Spojení s komunistickou linií označil za nepřijatelné.
Jenže tady je potíž. Odchod ze strany, která sama sotva dýchá, není akt politické odvahy. Je to skok z potápějící se lodi. A otázka nezní, proč skočil, ale kam doplave.
Sólo, které sólo není
Označit Šmardovu kandidaturu za nezávislou je politická fikce. Už začátkem července 2026 se veřejně řešilo, že jedná s Martinem Kubou a jeho hnutím Naše Česko, přičemž spojkou měl být Martin Netolický a jeho hnutí MY. To není nezávislost, to je nouzová koalice exsociálních demokratů a regionálních projektů, které samy hledají tváře, jež by jim dodaly váhu.
Průhledný manévr? Ano. Ale zároveň jediný logický tah. V senátních volbách neexistuje kandidatura bez formálního nosiče a velké strany Šmardovi dveře neotevřely. Zbývají malé subjekty a vlastní jméno. Jenže jméno, které v obvodu 51 jednou prohrálo, není zrovna trumf.
Čísla, která mluví jasně
Vraťme se k roku 2020, kdy Šmarda naposledy změřil síly s Josefem Klementem. Výsledky z Českého statistického úřadu jsou nemilosrdné:
- 1. kolo: Klement 31,01 %, Šmarda 25,28 %, rozdíl téměř šest procentních bodů ještě před rozhodujícím kolem.
- 2. kolo: Klement 59,81 %, Šmarda 40,18 %, jasná porážka bez výmluv.
A to šel Šmarda do boje s koalicí ČSSD, Zelených a Budoucnosti za zády. Teď nemá ani to. Klement je mezitím úřadujícím senátorem a předsedou senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých, jeho institucionální váha narostla, Šmardova se zmenšila.
Navíc pole kandidátů houstne. ODS veřejně představila pro obvod 51 Radka Černého, na linii SPD se mluvilo o Radku Kotenovi. Šmarda nebojuje jen s Klementem, bojuje o prostor v přeplněném ringu, kde nemá rohový tým.
Starosta versus senátor
Šmardova jediná reálná zbraň je komunální značka. Starostou Nového Města na Moravě je od roku 2010 a na svém webu se prezentuje primárně jako správce města, ne jako stranický politik. V tom je logika: osobní hlas, nikoli stranická příslušnost. Jenže senátní obvod 51 není Nové Město na Moravě. Je to široký soubor obcí v celém okrese Žďár nad Sázavou a přenést lokální popularitu z jednoho města do desítek dalších obcí je úkol, který Šmarda už jednou nezvládl.
Řečnická otázka se nabízí sama: pokud starosta nedokázal přesvědčit obvod ani s podporou etablované strany, jak to dokáže bez ní? Odpověď zní: pravděpodobně nedokáže. Ale zkusit to musí, protože alternativa je zmizet z vyšší politiky nadobro.
Co to říká o české levici
Šmardův příběh je v malém příběhem celé nekomunistické levice v Česku. Rozpadla se na neslučitelné větve: jedna šla přes Stačilo! do náruče radikální opozice, druhá (ta Šmardova) odmítla a zůstala bez domova. Místo obnovy sociální demokracie hledá její bývalý předseda útočiště u regionálních hnutí, která sama nemají celostátní relevanci. Není to obnova. Je to rozptyl.
Kandidatura ohlášená těsně před uzávěrkou 4. srpna 2026, s prvním kolem 9. a 10. října, to jsou tři měsíce na to, aby politik bez velké strany přesvědčil obvod, který ho už jednou odmítl. Stéblo? Spíš tenký led.
Michal Šmarda je politik silný doma a slabý všude jinde. A senátní volby jsou právě to „všude jinde“.