Češi letos v létě na vlastní kůži zažívají lži o „neexistující“ klimatické změně. To není odlišný názor Macinky a spol, to je slepé popírání reality
Čtyřicet dva stupňů v Doksanech. Absolutní rekord české historie. A politik, který to celé nazývá propagandou, sedí ve vládě.
Obsah článku
Jsou chvíle, kdy se politická fikce střetne s fyzikální realitou tak tvrdě, že už nezbývá prostor pro zdvořilé „respektujme odlišné názory“. České léto 2026 je přesně takovou chvílí. Zatímco 28. června teploměry v Doksanech ukázaly 41,9 °C, nikdy dřív v historii měření na území Česka nezaznamenané číslo, předseda Motoristů sobě Petr Macinka stále trvá na tom, že lidský vliv na klima je „podvod a lež“. Tady nejde o spor pravice s levicí, o tempo dekarbonizace ani o cenu emisních povolenek. Tady jde o to, zda člověk ve vládní funkci smí vyrábět pohodlnou fikci proti měřitelnému světu.
Teploměr nemá stranickou příslušnost
Červen 2026 byl podle ČHMÚ třetí nejteplejší od roku 1961, o 2,6 °C nad normálem 1991–2020. Dne 27. června překročilo 35 °C sto šedesát stanic, o den později jich bylo přes dvě stě. Rekord z Doksan, 41,9 °C, není statistická kuriozita. Je to teplota, při které kolabuje oběhový systém, praskají kolejnice a hoří lesy.
A vedro nebylo jedinou ranou. Už od května se v Čechách znovu výrazně prohlubovalo sucho. V severozápadních Čechách klesla vlhkost půdy blízko bodu vadnutí, tedy stavu, kdy rostliny přestávají přijímat vodu a umírají. ČHMÚ přitom výslovně uvádí, že četnost i intenzita vln veder v důsledku dlouhodobého globálního oteplování rostou i v Česku. To není interpretace aktivisty. To je závěr instituce, kterou stát platí právě proto, aby měřila a vyhodnocovala.
Propaganda, podvod, lež: Macinkův slovník proti datům
Macinka v pořadu 360° na CNN Prima NEWS prohlásil, že „klimatická tíseň je čistá propaganda“, a za hlavní faktor označil sluneční záření. V rozhovoru pro Deník N šel ještě dál: „Člověk nemá zásadní vliv na klima. To je podvod a lež.“ Řečeno jasně: nejde o sofistikovaný argument o nákladech transformace. Nejde o debatu, kolik miliard investovat do adaptace. Jde o plochozemství v kravatě.
Mezinárodní atribuční analýza World Weather Attribution k letošní červnové vlně veder v Evropě říká, že podobná epizoda by v klimatu sedmdesátých let byla prakticky nemožná. Oteplený základ klimatu ji dnes činí o několik stupňů horší. Macinka na to odpovídá slunečním zářením. Je to jako tvrdit, že požár způsobilo svítání, ne zápalka v rukou žháře.
Legitimní politický názor může znít: „Dekarbonizace je příliš drahá.“ Nebo: „Green Deal potřebuje jiné tempo.“ To je debata, kterou demokracie unese. Ale tvrzení, že zásadní lidský vliv na oteplování neexistuje, není názor. Je to popření empirického základu, na kterém stojí celá diskuse. A člověk, který to říká, nejenže sedí ve vládě; on už jednou řídil ministerstvo životního prostředí.
Klausův žák v exekutivě
Macinkova dráha je čitelná jako otisk kopírky. Od roku 2008 pracoval v prezidentském týmu Václava Klause, poté třináct let v Institutu Václava Klause, v instituci, jejíž zakladatel už v roce 2011 psal, že „doktrína globálního oteplování není vědou“. Macinka toto dědictví nepřeložil do akademické debaty. Přeložil ho do stranického programu a vládní funkce.
Pražský hrad potvrdil, že Macinkovo pověření řídit ministerstvo životního prostředí skončilo 22. února 2026 a den poté byl jmenován Igor Červený. Macinka tedy nebyl jen hypotetický kandidát z předvolebních debat. Měl reálný exekutivní vliv na resort, který rozhoduje o kvalitě ovzduší, ochraně krajiny a klimatické politice. A program Motoristů, který jako předseda strany dál určuje, mluví jasnou řečí: ministerstvo má být „partner průmyslu, nikoli konkurent“, bezzásahovost v národních parcích má skončit, povolovací řízení průmyslových staveb se má vejít do dvanácti měsíců, omezení pesticidů se odmítá a klimatická politika se přerámovává z řešení příčin na pouhou adaptaci. To není konzervativní pragmatismus. To je systematická demontáž ochranných brzd.
Proč to funguje, a proč je to nebezpečné
Průzkum CVVM z roku 2023 ukázal, že devadesát procent Čechů uznávalo, že se klima mění. Jenže současně se 49 % o téma nezajímalo a pětina si myslela, že lidé svým chováním změnu klimatu nijak neovlivní. Právě do této mezery, mezi obecnou zkušeností a nízkou osobní angažovaností, vstupuje politická zkratka. Macinka nenabízí řešení. Nabízí úlevu. Říká voličům: nemusíte se bát, nemusíte nic měnit, je to jen ideologie z Bruselu.
Je to laciný trik a funguje, dokud člověk nesedí v autě bez klimatizace na rozpálené D1. Dokud mu nepraskne vodovodní potrubí suchem. Dokud se mu nepřehřeje dítě na školním hřišti v červnu, kdy by mělo být pětadvacet, a je čtyřicet dva.
Seznam Zprávy navíc dohledaly, že Motoristé přijali milionový dar od podnikatele vystupujícího proti vzniku CHKO Soutok. Přímý důkaz o koordinaci s fosilní lobby chybí, ale programová shoda mezi stranickým manifestem a průmyslově orientovanými zájmy je tak nápadná, že nepotřebuje kouřící pistoli. Stačí čichnout.
Kde končí názor a začíná škoda
Řečnická otázka, kterou si musíme položit, není „má Macinka právo říkat, co říká?“, samozřejmě má. Otázka zní: má politik, který popírá měřitelnou realitu, určovat rámec politiky, která na té realitě závisí? Odpověď by měla být stejně jednoznačná jako teploměr v Doksanech.
Kdo chce rozlišit legitimní spor od politické fikce, má jednoduchý test. Zeptejte se: mluví politik o nástrojích, cenách a tempech, nebo zpochybňuje samotná data? Macinka dělá to druhé. A dokud mu to bude procházet, budeme žít v zemi, kde se o čtyřiceti dvou stupních hlasuje jako o názoru.