Zabojuje Babiš přeci jen o Hrad? Šanci proti Pavlovi má malou, ale vzdávat se předem není jeho styl
Andrej Babiš nekandiduje na prezidenta, a dělá pro to všechno, aby o tom pochyboval úplně každý.
Obsah článku
To je ten skutečný příběh roku 2026. Ne otázka „ano, nebo ne“, ale precizně dávkovaná mlha, ve které se jedno lednové „já už kandidovat nebudu“ rozplývá rychleji než sníh na Václaváku. 6. ledna to řekl na Instagramu jasně a bez vytáček. O osmnáct dní později na sněmu ANO už řešil společného prezidentského kandidáta vládní koalice. V červenci zase tvrdil, že vláda nic takového neřeší. Kdo v tom vidí chaos, nesleduje pozorně. Kdo v tom vidí systém, začíná chápat, jak Babiš funguje.
Politická fikce jako mocenský nástroj
Babišova hra s Hradem není o Hradu. Je o tom, co mu neurčitost přináší tady a teď, v premiérském křesle, na titulních stranách, v hlavách koaličních partnerů. Každý balónek o prezidentské kandidatuře je mediální megafon zadarmo. Každé popření je pojistka, že ho nikdo nemůže obviňovat z rozptylování od vládní agendy. A každé znovuotevření tématu je připomínka pro SPD i Motoristy: bez mě nemáte nikoho, kdo by na Pavla stačil.
Na sněmu ANO v lednu 2026 mluvil o společném kandidátovi koalice tak, jako by šlo o hotovou věc. Podle Deníku N přitom na stejném sněmu zdůrazňoval senátní volby a zájem zůstat šéfem hnutí i za dva roky. Obojí najednou. Hrad jako téma, Sněmovna jako domovský ring. Průhledný manévr? Bezpochyby. Ale průhlednost mu nikdy nevadila, pokud fungovala.
Čísla, která mluví proti, ale ne dost nahlas
Pojďme si říct, co víme z tvrdých dat, ne z dojmů. Ke středu roku 2026 existují tři nezávislé indikátory, a všechny říkají totéž: Pavel vede, Babiš je druhý, mezera je reálná.
- STEM/MARK (květen 2026): Pavla by „volilo nebo možná volilo“ 53 % lidí, Babiše 44 %. Náskok 9 bodů.
- NMS pro Novinky (únor 2026): pozitivní vnímání Pavla 54 %, Babiše 43 %. Náskok 11 bodů.
- CVVM (leden 2026): důvěra Pavlovi 62 %, Babišovi 43 %. Náskok 19 bodů.
Žádný z těchto průzkumů není čistý simulovaný duel „Pavel versus Babiš“, takový v otevřených zdrojích ke srpnu 2026 prostě neexistuje. Ale obrázek je konzistentní: Babiš je nejsilnější možný vyzyvatel z vlastního tábora, jenže „nejsilnější vyzyvatel“ a „favorit“ jsou dvě naprosto odlišné kategorie.
Pro kontext: v prvním kole prezidentské volby 2023 dělilo oba muže pouhých 22 843 hlasů, Pavel 35,40 %, Babiš 34,99 %. Jenže ve druhém kole se nůžky rozevřely na 58 ku 42. A to Pavel ještě nebyl úřadující prezident se zavedeným mandátem a stabilní nadpoloviční důvěrou. Dnes je. Startovní pozice pro případnou odvetu je tvrdší, ne měkčí.
Proč je mlha výhodnější než jasné slovo
Politolog Pavel Šaradín odhadoval už koncem roku 2025, že pokud Babiš přece jen kandiduje, definitivně se rozhodne až těsně před volbami. To není slabost, to je metoda. Čím déle zůstává odpověď otevřená, tím déle z ní Babiš těží.
Řekne-li „ano“, okamžitě se stane terčem. Aktivuje se antibabišovský blok, který ho v roce 2023 spolehlivě zastavil. Opozice dostane mobilizační téma. A hlavně: premiér, který oznámí prezidentskou kandidaturu, přestává být vnímán jako člověk soustředěný na vládu.
Řekne-li definitivní „ne“, ztratí páku. Koaliční partneři si začnou hledat vlastního kandidáta. Média přestanou klást tu jedinou otázku, která mu zaručuje prostor v každém zpravodajském bloku. A Hrad se z jeho politického portfolia vypaří.
Neurčitost je tedy racionální volba, ne váhání. Babiš sám v lednu řekl, že „pokud chcete něco měnit v naší zemi, tak musíte být ve vládě a ve Sněmovně“. Zní to jako definitivní tečka. Ale kdo sleduje jeho kariéru, ví, že definitivní tečky u něj mají spolehlivost tříměsíční předpovědi počasí.
Pavel není neporazitelný, ale zatím je neporažený
Bylo by laciné tvrdit, že Babiš nemá žádnou šanci. Data z roku 2023 ukazují, že v prvním kole dokáže shromáždit srovnatelný elektorát. Problém je druhé kolo, a tam se nic podstatného nezměnilo. Pavlova důvěra podle STEMu startovala kolem 60 %, v průběhu mandátu klesla, ale v únoru 2026 se vrátila na 57 %. CVVM mu navíc přisuzuje převážně kladné hodnocení ve všech šesti sledovaných oblastech výkonu, včetně kontaktu s občany, kde mu 66 % respondentů dává pozitivní známku.
Zajímavý detail z průzkumu STEM/MARK: dobře prezidentské pravomoci zná jen zhruba každý sedmý oprávněný volič. Hrad je pro velkou část veřejnosti spíš symbol než instituce s konkrétní náplní. A právě proto se kolem něj tak snadno vyrábí politická projekce, ať už ji prodává Babiš, nebo kdokoli jiný. Prezidentská volba v Česku není soutěž programů. Je to referendum o důvěře. A v referendu o důvěře zatím vede ten, kdo na Hradě sedí.
Volba se s největší pravděpodobností uskuteční v lednu 2028, Pavlův mandát končí v březnu a předseda Senátu musí volbu vyhlásit nejpozději 90 dní předem. Čas na rozhodnutí tedy zbývá. Ale ne tolik, kolik by se mohlo zdát.
Babiš nepotřebuje vyhrát prezidentskou volbu, aby z ní profitoval. Stačí mu, že o ní všichni mluví. A přesně to se děje.