Babišův trik, o kterém se nemluví: Díky předchozí vládě a penězům z EU může vesele rozhazovat, příští rok už to bude těžší
Andrej Babiš nerozdává z vlastního, rozdává z cizího stolu a tváří se, že ho prostřel sám.
Obsah článku
Rozpočet na rok 2026 počítá se schodkem 310 miliard korun. Číslo, které by za normálních okolností vyvolalo paniku, prochází politickým provozem téměř bez povšimnutí. Důvod je prostý: premiér má pod sebou fiskální polštář, který nevytvořil. Vyšší daňové výnosy po konsolidačním balíčku Fialovy vlády, téměř 140 miliard z evropských fondů a doběh Národního plánu obnovy, to jsou tři pilíře, na nichž stojí dnešní štědrost. Žádný z nich nevznikl na Úřadu vlády po říjnu 2025. A žádný z nich nebude v roce 2027 vypadat stejně.
Cizí základy, vlastní zásluhy
Politické přisvojení si cizího výsledku je v české politice evergreenem, ale málokdy se dá tak čistě vyčíslit. Fialova vláda stáhla deficit státního rozpočtu za rok 2024 na 271,4 miliardy korun, lépe, než sám schválený plán předpokládal. Strukturální saldo veřejných financí se podle fiskální prognózy z května 2025 zlepšilo na 1,9 procenta HDP. Konsolidační balíček, za který Fialův kabinet platil politickou cenu v průzkumech, zvedl příjmovou bázi. Babiš ji zdědil.
A nejen ji. Rozpočet na rok 2025, který ještě připravila předchozí vláda, počítal s trajektorií klesajících deficitů: 241 miliard v roce 2025, 225 miliard v roce 2026, 180 miliard v roce 2027. Současný premiér tuto trajektorii opustil a schodek pro rok 2026 navýšil na 310 miliard. Mohl si to dovolit právě proto, že přebíral systém s vyšším výběrem daní a pojistného, ne rozvrácené hospodaření. Průhledný manévr: převzít uklizený dům, rozhodit nábytek a prohlásit, že teprve teď se tu žije.
Tři proudy peněz, které se směšují v jeden příběh
Ve veřejné debatě se mluví o „penězích z EU“ jako o jednom balíku. Je to politická fikce. Ve skutečnosti jde o tři odlišné věci s odlišným životním cyklem:
- Klasické fondy EU 2021–2027 — Česko má alokaci 513,9 miliardy korun. K 31. červenci 2026 bylo příjemcům proplaceno 217,2 miliardy, tedy 42,3 procenta. Zazávazkováno je 91,6 procenta, ale mezi závazkem a reálným proplacením leží měsíce i roky. Tyto fondy nekončí skokově k 1. lednu 2027; rozpočtová strategie sama pro rok 2027 počítá se 147,5 miliardy z EU a finančních mechanismů.
- Národní plán obnovy (NPO) — jednorázový nástroj v hodnotě 214,6 miliardy korun. Do září 2026 má být proplaceno 191,6 miliardy, v roce 2026 jde ještě závěrečná žádost zhruba za 23 miliard. A pak konec. Tohle je ta větev, která opravdu dobíhá.
- Konsolidační dědictví — vyšší příjmová báze po daňových změnách předchozí vlády. Žádný fond, žádný grant. Prostě víc peněz ve státní kase díky rozhodnutím, za která Babiš nehlasoval.
Rozpočet 2026 počítá s příjmy z EU a finančních mechanismů ve výši 139,3 miliardy korun. Není to málo. Ale není to ani Babišova zásluha.
Kam tečou miliardy
Největší meziroční nárůsty v rozpočtu 2026 ukazují, kam vláda cílí politickou energii:
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: +42,3 miliardy
- Doprava: +27,4 miliardy
- Průmysl a obchod: +24,1 miliardy
- Vnitro: +10,9 miliardy
- Obsluha státního dluhu: +10 miliard
Za první pololetí 2026 táhly výdaje hlavně sociální věci a zaměstnanost (+22,6 miliardy), platba za státní pojištěnce (+15,5 miliardy), důchody (+14 miliard) a investice státu (+25,8 miliardy). Přitom značná část investičních transferů obcím a podnikatelům (13,4 miliardy a 8,6 miliardy) šla podle ministerstva financí téměř výhradně přes společné programy s EU. Bez evropských peněz by investiční boom vypadal podstatně skromněji.
Zajímavý detail, který se snadno přehlédne: část zátěže se v roce 2026 přesunula mimo státní rozpočet změnou rozpočtového určení daní. Jen snížení podílu státu na výnosech DPH a daní z příjmů ve prospěch obcí a krajů mělo do konce června dopad 16,7 miliardy. Výdaje nezmizely. Jen se přelily jinam.
Rok 2027: zeď, ke které se blíží
A teď k tomu, co dělá z letošní štědrosti politicky riskantní hru. Národní rozpočtová rada uvádí, že platné výdajové rámce implikují pro rok 2027 hotovostní schodek státního rozpočtu minus 156 miliard korun. Se započtením jaderné výjimky minus 190 miliard. Proti letošním 310 miliardám je to skok o 120 až 154 miliard. Za jediný rok.
Jednorázový NPO doběhne. Klasické fondy sice úplně nevyschnou, ale manévrovací prostor se dramaticky zúží. Dluh vládních institucí podle fiskální prognózy z května 2026 dosáhne 45,6 procenta HDP letos a 47 procent příští rok. Dluhová brzda na 55 procentech se zatím nespouští, ale trajektorie je jasná.
Vláda bude muset vybírat: pomalejší růst výdajů, nové příjmy, vyšší dluh, nebo změna pravidel. Každá z těchto variant má politickou cenu. Žádná z nich se nedá prodat jako „rozdáváme, protože umíme hospodařit“.
Laciný trik s drahým účtem
Řekněme si to na rovinu: motiv nelze prokázat z rozpočtových tabulek. Ale čísla mluví dost hlasitě. Vláda maximalizuje politicky viditelné výdaje v roce, kdy je ještě relativně snadno ufinancuje, z báze, kterou připravili předchůdci, a z evropských peněz, které nezačaly téct až s nástupem ANO. Jestli je to vědomý kalkul, nebo jen pohodlné využití příznivých okolností, je v praxi jedno. Výsledek je stejný: rok 2026 vypadá jako hostina. Účet přijde v roce 2027, a bude na něm jméno nás všech.