Babišovi roste nový protivník: Grolich srší odvahou, bude to ale na nedobytné ANO stačit?
Jan Grolich je nejzajímavější politický experiment české opozice za poslední roky, a zároveň nejriskantnější sázka, kterou si KDU-ČSL mohla dovolit.
Obsah článku
Říkejme věci rovnou: lídr strany se třemi a půl procenty v průzkumech, který se veřejně pasuje do role protivníka premiéra s třicetiprocentním náskokem, buď ví něco, co ostatní nevidí, nebo hraje poker s prázdnou rukou. Grolich od dubnového sjezdu, kde převzal KDU-ČSL, dělá přesně to, co žádný lidovecký předseda před ním nezkusil: odmítá hrát o přežití a místo toho mluví jazykem mocenské ambice. Kandiduje do Senátu v obvodu Vyškov, rebranduje stranu na „nové lidovce“, v rozhovorech říká, že opozice prohrála kvůli vlastní neschopnosti, ne kvůli Babišově síle. Je to osvěžující. Je to drzé. A je to zatím jen trailer.
Odvaha bez zázemí je pořád jen gesto
Grolichova rétorika zní jinak než cokoli, co z KDU-ČSL za poslední dekádu vyšlo. V únorovém rozhovoru pro Novinky řekl nahlas, co si šeptali všichni: že i ODS ztratila ekonomickou kompetenci, že opozice neumí mluvit s lidmi a že lidovci mají změnu udělat „jako první a možná i jediní“. To není jazyk strany, která prosí o místo v koalici. To je jazyk ambice.
Jenže ambice bez čísel je politická fikce. Median v červnovém modelu naměřil KDU-ČSL 3,5 procenta. V květnu to bylo 2,5. Kantar lidovce mezi stranami nad pětiprocentní hranicí vůbec neuvádí. ANO se drží mezi 31,5 a 34 procenty. Grolich tedy nevyzývá soupeře o váhovou kategorii výš, vyzývá soupeře, který boxuje v úplně jiném ringu. A to je buď odvaha, nebo kalkul člověka, který ví, že nemá co ztratit.
Vyškovsko jako lakmusový papírek
Senátní kandidatura v obvodu 57 je první tvrdý test, na kterém se ukáže, jestli „noví lidovci“ nejsou jen nový obal na staré slabosti. A tady je potřeba rozebrat terén přesněji, než to dělá většina komentátorů.
Obvod 57 totiž není totožný s okresem Vyškov. Zahrnuje západní část vyškovského okresu a východní část Brna-venkova, tedy území, kde se mísí venkovská jižní Morava s brněnským suburbiálním pásem. ANO v celém okrese Vyškov získalo ve sněmovních volbách 2025 přes 35 procent, ale senátní volby fungují jinak. Dvoukolový systém, nižší účast, osobnostní logika. Grolich jako hejtman Jihomoravského kraje tu má osobní značku, kterou žádný stranický kandidát ANO automaticky nepřebije.
ANO do obvodu původně oznámilo Petra Babulu. Pokud se volba skutečně přepne z hlasování pro značku na hlasování pro člověka, Grolich je konkurenceschopný. Pokud zůstane u stranických preferencí, nemá šanci. Tak prosté to je.
Nový obal, starý problém
Grolich po sjezdu rozjel vizuální rebranding, posílil komunikační tým, mluví o krátkých videích a sociálních sítích, v rozhovoru pro Seznam Zprávy tahá tlustou čáru za moralizováním. To všechno je správný směr. Ale je to styl, ne obsah.
Kde je ekonomický program, který by voličům řekl, proč mají věřit lidovcům víc než Babišovi? Grolich sám přiznává, že hledá silnou figuru na finance. Sám říká, že chce dostat stranu do pozice, kdy si bude diktovat podmínky. Ale diktovat podmínky s 3,5 procenty je jako vyhrožovat výpovědí v den, kdy vás firma může bez náhrady propustit.
Srovnání s předchozími oponenty Babiše (Fialou, Topolánkem, Kalouskem) ukazuje hlavně jednu věc: Grolich je jiný typ politika. Méně sněmovní řečník, víc regionální provozák. Méně profesor, víc člověk krátkého videa a civilního projevu. Působí méně „pražsky“, a to je na jižní Moravě devíza. Ale celostátní autoritu ani programovou váhu zatím nemá. A Babiš nemá jediný důvod mu darovat přímou debatu; lídr s třicetiprocentním náskokem v duelu s tříprocentním vyzyvatelem může jen ztratit.
Tři podmínky, které Grolich sám pojmenoval
Zajímavé je, že Grolich není naivní. V sérii rozhovorů od ledna do léta 2026 sám formuloval, co opozice potřebuje:
- Vybudovat znovu ekonomickou důvěryhodnost, ne hesly, ale konkrétními tvářemi a čísly.
- Přestat moralizovat a začít mluvit jazykem, kterému rozumí lidé mimo pražskou bublinu.
- Rozhodnout o koaličním uspořádání s dostatečným předstihem před sněmovními volbami, ne v panice na poslední chvíli.
Jsou to správné podmínky. Problém je, že ani jednu z nich zatím nesplnil. Ekonomickou tvář hledá. Moralizování nahradil energií, ale energie není program. A koaliční rozhodnutí je v nedohlednu, protože potenciální partneři (ODS, STAN, Piráti) řeší vlastní přežití.
K tomu přibývá praktická otázka: pokud Grolich vyhraje senátní volby a zůstane hejtmanem i předsedou strany, bude kumulovat tři náročné funkce. Právní režim souběhu hejtmana a senátora není jednoznačně vyřešen jednou větou; neslučitelnost se posuzuje podle kombinace ústavních článků a dalších zákonů. I kdyby to právně prošlo, provozně jde o extrémní přetížení.
Vyzyvatel, ne rovnocenný soupeř
Grolich je první lidovecký lídr po dlouhé době, který přestal hrát o holé přežití a začal mluvit jazykem, který v české opozici chyběl. To je reálný posun, ne marketingová iluze. Ale posun v tónu není totéž co posun v síle. Dokud se značka KDU-ČSL nepřehoupne z pásma existenčního ohrožení do pásma sněmovní relevance, zůstane Grolich zajímavým vyzyvatelem, ne protivníkem, před kterým by Babiš musel couvnout.
Vyškovský senátní obvod ukáže, jestli Grolichova osobní značka dokáže přebít stranická procenta. Pokud ano, získá argument, se kterým se dá pracovat dál. Pokud ne, zůstane mu v ruce jen trailer bez premiéry.