V ANO se rýsuje žhavý kandidát na prezidenta. Podporu má u Zemana i Svobodných, dokud ale nebude souhlas Babiše, není nic jisté
Česká politika má zvláštní disciplínu, ve které je světovou špičkou: vypouštění jmen na prezidenta s vědomím, že o ničem nerozhodují ti, kdo je vypouštějí.
Obsah článku
Začátkem července 2026 Miloš Zeman v rozhovoru pro Aktuálně.cz vytáhl jméno Radka Vondráčka jako možného kandidáta ANO na Hrad. Svobodní přitakali. Sám Vondráček dveře nezabouchl, ale ani neotevřel, mluvil o „strategickém hledání silného koaličního kandidáta“. Celá ta konstrukce vypadá impozantně, dokud si člověk neuvědomí, že v hnutí ANO existuje jediný rozhodovací mechanismus a ten se jmenuje Andrej Babiš. A Babiš zrovna dělá pravý opak toho, co dělal před půl rokem.
Zemanův polibek jako politická fikce
Když bývalý prezident veřejně podpoří konkrétní jméno, vypadá to jako kingmaking. Ve skutečnosti je to spíš signální raketa do jednoho konkrétního segmentu elektorátu, starších, národně konzervativních voličů, kteří Petra Pavla považují za prodlouženou ruku Bruselu. Zeman umí spustit debatu. Umí dodat legitimitu v části protestního tábora. Co neumí, je dodat hlasy v průzkumech, stranickou strukturu a peníze na kampaň. To všechno má ANO. A ANO má Babiše.
Připočtěme k tomu podporu Svobodných. Jejich předseda Libor Vondráček, žádný příbuzenský vztah s Radkem, ale shoda jmen je v české politice bonus zdarma, je poslanec zvolený na kandidátce SPD. Svobodní přidávají most k suverenistické pravici, ale jejich institucionální váha je asi tak velká jako váha strany, která se do Sněmovny dostala na cizí kandidátce. Obojí dohromady, Zeman plus Svobodní, je průhledný manévr: signál dovnitř anti-Pavel tábora, nikoli nominační akt.
Babišova zpátečka, která mluví hlasitěji než všechny podpory
Tady se láme skutečný příběh. V lednu 2026 na sněmu ANO Babiš prohlásil, že vláda v roce 2027 zahájí seriózní debatu o vlastním kandidátovi na prezidenta. O půl roku později, 10. července, už CNN Prima NEWS zachytila jeho novou linku: vláda kandidáta „neřeší“. Z „předložíme vlastního kandidáta“ na „neřešíme“ za šest měsíců. To není nerozhodnost. To je řízená ambivalence člověka, který si chce nechat otevřené všechny dveře co nejdéle.
Sám Babiš přitom už v lednu 2026 na Instagramu oznámil, že kandidovat nechce. Tím si ANO otevřelo prostor pro náhradní jména: Vondráček, Havlíček, Schillerová. Jenže otevřít prostor a rozhodnout se jsou dvě radikálně odlišné věci. Ve veřejně dostupných materiálech neexistuje žádný popsaný vnitrostranický nominační mechanismus. Žádné primárky, žádný kongresový výběr. Navenek vše stojí a padá s výroky jednoho muže.
Průzkumy říkají něco jiného než Zeman
A teď ta nepříjemná část pro Vondráčkovy podporovatele. Podle STEM/MARK z května 2026 by Pavla chtělo znovu 53 % lidí. Mezi vyzyvateli se silněji měří Havlíček, Schillerová, dokonce nestranická jména jako Marek Eben nebo Lenka Bradáčová. Průzkum NMS pro Novinky pracuje se stejným okruhem. Radek Vondráček v těchto měřeních jednoduše nefiguruje mezi hlavními testovanými jmény.
To neznamená, že je slabý. Bývalý předseda Sněmovny zvolený v roce 2017 sto třiceti pěti hlasy s potleskem napříč sálem, dnes předseda zahraničního výboru, to je solidní institucionální profil. Jenže prezidentská volba není hlasování o jednacím řádu. Trestá vysokou odmítanost a odměňuje osobní magnetismus. Babiš v roce 2023 získal 41,67 % proti Pavlovým 58,32 %. ANO má se svými 34,51 % ze sněmovních voleb 2025 dost na to, aby jakéhokoli kandidáta dostalo do hry. Otázka zní, jestli Vondráček je ten, kdo z hry udělá výhru.
Řízeně vypuštěná možnost, ne prezidentský projekt
Podle nás je Vondráček v tuto chvíli přesně tím, čím ho Babiš potřebuje mít: jedním z několika zkušebních balónků, které létají vzduchem, zatímco skutečné rozhodnutí zraje někde jinde. Zeman ho vytáhl, Svobodní přitakali, média napsala články. Přesně tak funguje zkušební balónek: měří se reakce, ne výsledek. Pokud by Babiš chtěl Vondráčka skutečně nominovat, nemusel by čekat na Zemana. Stačilo by vystoupit na tiskovce.
Agentura STEM/MARK upozorňuje, že ideální kandidát buduje známost alespoň dva roky před volbou. Do roku 2028 zbývá čas, ale hodiny tikají. Formální lhůta je 66 dnů před prvním kolem, kandidátní listina musí být na Ministerstvu vnitra do 16:00. Politicky je to ovšem směšně pozdě.
Vondráček má profil parlamentního technika, který rozumí institucím. Nemá profil člověka, kvůli kterému lidé přijdou k urnám. Dokud Babiš neřekne ano, nebo neřekne někomu jinému, je celá debata jen cvičení v politické spekulaci, byť elegantně zabalené do Zemanovy autority.