Spolupráce s SPD a Motoristy se Babišovi vyplatila. Vyhnul se soudům, spojence za to odměnil mocí
Jedna většina postavila kabinet a o pár týdnů později zastavila soudní pokračování. Jako náhoda to nevypadá. Skutečný účet se ale nepsal v hlasovacím sále.
Obsah článku
Politické dohody zřídka nechávají písemné stopy. Tahle je viditelná ze satelitu. V lednu 2026 stejná koaliční většina, která dala Babišovi vládu, mu v březnu dala čas, a menší partneři dostali za oboje ministerstva s reálnou mocí, ne s ozdobnými titulky.
Stejná většina, dvě hlasování
Kabinet Andreje Babiše získal v lednu 2026 důvěru 108 hlasy. Sněmovna 5. března pak hlasovala o vydání Babiše k trestnímu stíhání: pro bylo 20 poslanců, proti 135. Nejde o numericky identické sestavy. Jde o totožný mocenský blok, který v krátkém sledu dvakrát ukázal, co v rukou drží. Není to konspirační román. Je to čitelná politická cena majority, která se stala viditelnou v mapě vlády.
Ministerstva, která mluví za vše
Motoristé sobě dostali zahraniční politiku, kulturu a životní prostředí, SPD obranu. Macinka i Zůna se stali místopředsedy vlády a ministry, Klempíř vedl kulturu. V únoru 2026 Babiš jmenoval ministrem životního prostředí Igora Červeného a z původního koaličního provizoria vznikla trvalejší mapa moci. Menší partneři nedostali dekorativní cedulky. Dostali čtyři silné adresy státu. Tento balíček dostali ve chvíli, kdy tatáž koalice hlasovala o imunitě předsedy nejsilnější strany. Jako politický obrazec to mluví jasnou řečí.
SPD: co říkala tehdy a co dělá dnes
Zvlášť nápadný je obrat SPD. V roce 2018 a znovu v roce 2022 strana hlasovala pro vydání Babiše k trestnímu stíhání. V březnu 2026 hlasovala opačně a zároveň drží ministerstvo obrany. Tento kontrast nepotřebuje výklad. Stačí ho pojmenovat. Strana, která dnes kryje premiéra před soudem, před osmi lety hlasovala pro jeho vydání. Podmínky se nezměnily. Změnila se cena loajality.
Imunita kupuje čas, ne nevinnost
Právní dopad březnového hlasování je přesný: Ústava říká, že nevydání zablokuje trestní stíhání pouze po dobu mandátu, nikoli natrvalo. Po jeho skončení stíhání pokračuje. Hlasování 5. března tedy Babišovi nekoupilo čistý štít. Koupilo mu odklad. A k tomu přišel v červnu 2025 verdikt Vrchního soudu v Praze: odvolací senát zrušil zprošťující rozsudek a uložil soudu prvního stupně obžalované uznat vinnými na základě provedených důkazů. Kauza Čapí hnízdo neskončila. Pouze čeká na konec mandátu.
Triumf načasování, ne nevinnosti
Dnešní obraz proto nevypadá jako triumf neviny. Vypadá jako triumf načasování. Koaliční partneři Babišovi neposkytli únik, poskytli mu nejcennější komoditu politiky: čas. Ten čas stál ministerstvo zahraničí, obrany, kultury a životního prostředí. Jestli to byl dobrý obchod, ukáže až okamžik, kdy mandát skončí a kauza se vrátí do soudní síně, odkud ji politici jen na čtyři roky vynesli.
Babiš nezískal nevinu. Získal drahý odklad, jehož cenu zaplatili ne on, ale stát, v jehož čele stojí.
