ANO slibovalo dostupné bydlení, místo toho voličům doručilo nejvyšší hypotéky za poslední rok. Tomu se říká plnění slibů „po babišovsku“
Devět měsíců stačilo, aby se předvolební sen o levných hypotékách proměnil v noční můru se sazbou 5,32 %.
Obsah článku
Existuje zvláštní druh politického umění, který spočívá v tom, že slíbíte lidem přesný opak toho, co jim nakonec doručíte, a pak se tváříte, že za to může někdo jiný. Hnutí ANO tento žánr v oblasti bydlení dotáhlo k dokonalosti. V říjnu 2025 šli voliči k urnám s příslibem státní podpory hypoték pro mladé rodiny a klíčové profese. V červenci 2026 se dívají na Swiss Life Hypoindex, který ukazuje 5,32 %, nejvyšší hodnotu za poslední rok, a na vládu, která svůj vlastní slib tiše odsunula kamsi do neurčita.
Slib jako politická fikce
Co přesně ANO napsalo do volebního programu? Státní podporu na hypotéky pro mladé rodiny pečující o dítě a pro „klíčové profese“, tedy policisty, hasiče, vojáky, celníky, příslušníky vězeňské služby, zdravotní sestry, učitele a „další důležité profese“. K tomu bezúročné půjčky na akontaci prvního bydlení a státní garance pro družstva. Znělo to konkrétně, znělo to odhodlaně. Jenže právě ta konkrétnost je průhledný manévr: čím přesněji pojmenujete cílovou skupinu, tím víc to vypadá jako hotový plán. A tím méně si lidé všimnou, že chybí jediné číslo: výše příspěvku, příjmový limit, rozpočet, termín spuštění. Nic z toho v programu nebylo. Nic z toho dodnes není.
Odborná debata přitom varovala ještě před volbami. Analytici IDEA při CERGE-EI opakovaně upozorňovali, že český systém podpory bydlení je přetížený na straně poptávky a že poptávkové stimuly bez navýšení nabídky bytů mohou ceny nemovitostí dál vyhánět nahoru. Jinými slovy: i kdyby vláda dotované hypotéky spustila, mohla tím paradoxně zdražit to, co slibovala zlevnit. ANO to buď nevědělo, nebo to vědělo a bylo mu to jedno. Obě varianty jsou špatné.
Čísla, která mluví místo politiků
Podívejme se na časovou osu, protože ta je nemilosrdná:
- Září 2025 (měsíc před volbami): 4,99 %
- Říjen 2025 (volby): 4,91 %, nejníž od dubna 2022
- Březen 2026: 4,89 %, poslední měsíc pod pěti procenty
- Duben 2026: skok na 5,18 %
- Červenec 2026: 5,32 %
Čtyři měsíce růstu v řadě. Návrat na úroveň listopadu 2024. A co to znamená v penězích? Při průměrné nové hypotéce 4,68 milionu korun a třicetileté splatnosti vychází měsíční splátka při 5,32 % zhruba na 26 200 korun. Při zářijových 4,99 % to bylo asi 25 200 korun. Rozdíl? Téměř tisícovka měsíčně, přes jedenáct tisíc ročně. Na celé délce úvěru jde o statisíce navíc. Pro mladou rodinu s dítětem, tedy přesně tu skupinu, které ANO slibovalo pomoc, to není statistická odchylka. Je to reálný úder do rozpočtu.
A banky? Podle srovnání Finparády v červenci zdražily mimo jiné ČSOB (z 5,24 % na 5,39 %), mBank (z 4,99 % na 5,29 %) i Raiffeisenbank. Kdo chce desetiletou fixaci a klid na duši, zaplatí podle Swiss Life 5,86 %. Ani čekání na jistotu není zadarmo.
Vláda odkládá vlastní slib, a nikdo se neptá proč
Dne 11. dubna 2026 přinesla ČT24 zprávu, která by v normální zemi vyvolala bouři: plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny se odkládá. V aktuální hospodářské strategii vlády prostě chybí. Žádný termín, žádné parametry, žádné vysvětlení, které by stálo za řeč. Slib, který měl být vlajkovou lodí bytové politiky ANO, se rozpustil v byrokratickém vakuu dřív, než vůbec nabyl tvaru.
Načasování je přitom obzvlášť cynické. Právě v dubnu hypotéky poskočily o 0,29 procentního bodu, což bylo největší meziměsíční zdražení za dlouhé měsíce. Konflikt na Blízkém východě, omezení dopravy v Hormuzském průlivu, růst cen energií a vyšší úrokové swapy; to vše bankám zdražilo financování. A právě ve chvíli, kdy domácnosti potřebovaly pomoc nejvíc, vláda svou pomoc tiše stáhla ze stolu.
Řečnická otázka, která se nabízí: pokud ANO vědělo, že cenu hypoték neurčuje kabinet, ale trh a Česká národní banka (a to vědělo, protože to ví každý, kdo se na problematiku podívá déle než pět minut), proč ten slib vůbec dávalo? ČNB 18. června 2026 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %. Vláda nemá páku na to, aby bankám nařídila levnější úvěry. Může stavět byty, může garantovat úvěry, může měnit daně. Ale slibovat levnější hypotéky je jako slibovat hezké počasí: můžete rozdávat deštníky, ale déšť nezastavíte.
Vzorec, který se opakuje
Nejde jen o jedno nesplněné slovo. Jde o metodu. Velký slib formulovaný tak, aby zněl jako hotový plán. Přenesení do vládního rámce, aby získal punc závazku. A pak tichý odklad ve chvíli, kdy se realita láme proti lidem, kteří na slib slyšeli. Žádná tisková konference, žádné „omlouváme se, nestihli jsme to“. Jen zmizení z dokumentu, kterého si všimne ten, kdo čte hospodářské strategie, tedy téměř nikdo.
Průměrná nová hypotéka v červnu 2026 činila 4,68 milionu korun. Problém tedy není jen dražší úrok, ale i vyšší jistina, kterou si lidé musejí půjčit. Ceny nemovitostí nepolevily, sazby rostou a slíbená podpora neexistuje. Trojitý zásah do peněženky těch, kterým ANO před volbami říkalo: postaráme se o vás.
Co zbývá těm, kdo uvěřili
Praktická rada pro každého, kdo teď řeší hypotéku, je prostá a krutá zároveň: nespoléhejte na stát. Odborníci v červenci 2026 shodně doporučují nečekat na velký obrat sazeb, ale srovnávat konkrétní nabídky bank a vyjednávat individuálně. Swiss Life očekává spíše stagnaci lehce nad pěti procenty, ne návrat k výrazně levnějším úvěrům. Kdo má vhodnou nemovitost a udržitelnou splátku, tomu vyčkávání pravděpodobně nic neušetří.
Babišova vláda dostala od voličů mandát na dostupné bydlení. Devět měsíců poté nemá ani parametry podpory, ani termín spuštění, ani vysvětlení, proč sazby jdou opačným směrem než sliby. Má jen jedno: čas do příštích voleb, ve kterém může doufat, že lidé zapomenou. Nezapomeňte.