Arogantní Babiš odpálkoval kraje s prosbou o finance na opravy silnic. Prý mají peněz dost, přitom jim nedal ani korunu
Deset let stát posílal miliardy na krajské silnice. Teď tvrdí, že to nikdy nebyl systém, jen laskavost.
Obsah článku
Tohle není úsporné opatření. Tohle je politická fikce v přímém přenosu: premiér, který deset let spoluvytvářel mechanismus financování krajských silnic, jednoho dne prohlásí, že žádný mechanismus neexistoval, a hejtmanům vzkáže, ať si poradí sami. Andrej Babiš odmítl požadavek Asociace krajů na čtyři miliardy korun pro rok 2027 na opravy silnic II. a III. třídy s argumentem, že kraje mají dost vlastních peněz. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na tuto položku počítá s nulou, a to už druhý rok po sobě.
Systém, který nikdy neexistoval, kromě těch 39,7 miliardy
Nejprůhlednější na celém manévru není škrt sám. Je to způsob, jakým ho vláda zdůvodňuje. Ministerstvo dopravy už v únoru 2026 prohlásilo, že příspěvky na opravy krajských silnic byly vždy „nenárokové a doplňkové“. Formálně má pravdu. Jenže formální pravda a realita jsou dvě různé věci.
V letech 2015 až 2024 putovalo z rozpočtu SFDI na silnice II. a III. tříd celkem 39,7 miliardy korun. Každý rok. Bez přerušení. Roční částky se pohybovaly od 1,9 do 6 miliard. Kraje s těmito penězi počítaly, plánovaly podle nich opravy, vypisovaly zakázky, najímaly stavební firmy. A teď jim někdo řekne, že to celé byl jen nezávazný bonus? To je jako deset let platit nájemníkovi topení a pak mu v listopadu oznámit, že radiátor byl vždycky jen dekorace.
Stát sám vytvořil systémovou závislost. A teď předstírá, že ji nikdy nevytvořil.
Laciný trik s krajskými „přebytky“
Babišův hlavní argument zní: kraje mají dost peněz na účtech, ať si silnice opraví samy. Zní to logicky, dokud se člověk nepodívá na čísla, která publikuje jeho vlastní ministerstvo financí.
Kraje v roce 2025 hospodařily se schodkem 1,6 miliardy korun. Jejich kapitálové výdaje dosáhly 50,7 miliardy. Ano, na účtech územních samospráv leží rezervy a rozdíl mezi stavy na účtech a dluhem činil 440,3 miliardy, jenže to číslo zahrnuje i obce, města a všechny účelově vázané prostředky. Operovat s ním jako s důkazem, že kraje si mohou dovolit čtyři miliardy navíc na silnice, je jako tvrdit, že člověk s hypotékou a spořicím účtem na důchod si může klidně koupit nové auto. Peníze na účtu nejsou totéž co volné peníze v rozpočtu.
Vláda míchá dvě kategorie: stav zásob a roční tok peněz. Záměrně. Protože kdyby mluvila jen o toku, musela by přiznat, že kraje jedou na doraz.
Tři miliardy jinde, a co z toho mají výtluky?
Ministerstvo dopravy se brání tím, že regionální doprava bez peněz nezůstává. Prý 3,2 miliardy korun míří do krajských dopravních projektů: přivaděčů k dálnicím, průmyslových zón, návozových tras pro Dukovany a Temelín. To je důležité rozlišení a bylo by nefér ho ignorovat.
Jenže řidič, který si na cestě do práce láme podvozek na silnici třetí třídy někde na Vysočině, z přivaděče k dálnici nic nemá. Jsou to jiné stavby, jiné účely, jiné lokality. Vláda de facto říká: peníze na krajskou dopravu dáváme, ale ne tam, kde je vidí běžný člověk. Přivaděč k jaderné elektrárně je investice do budoucnosti. Rozpadající se most přes potok je problém dneška. A právě na ten dnešní problém padla nula.
Kdo za to zaplatí, a čím
Dopady se neprojeví ze dne na den. Letošní stavební sezona už běží, kraje část výpadku kryjí z vlastních rozpočtů. Pardubický kraj třeba letos vyčlenil 824 milionů ze svého. Ale co příští rok? A co rok poté?
Nejvíc to pocítí kraje s nejdelší sítí:
- Středočeský kraj — přes 8 600 km silnic II. a III. třídy
- Jihočeský kraj — téměř 5 500 km
- Plzeňský kraj a Vysočina — oba přes 4 500 km
Každý odložený kilometr opravy je kumulovaný dluh. Každá neošetřená trhlina se přes zimu rozšíří. A každý rok bez systémové podpory znamená, že příští oprava bude dražší. Kraje budou stát před volbou: škrtnout jinde, zadlužit se, nebo nechat silnice chátrat. Pravděpodobně kombinace všech tří.
Politická sázka, která smrdí
Pikantní je, že spor nejde po stranické linii. Asociaci krajů vede Radim Holiš, hejtman za ANO. I vlastní lidé Babišovi říkají, že peníze chybí. Premiér tedy neodpálkovává opozici. Odpálkovává systém, na kterém stojí tisíce kilometrů silnic, po nichž denně jezdí miliony lidí.
Obranná linie existuje: vláda mluví o „díře přes 37 miliard“ v rozpočtu SFDI a o nutnosti upřednostnit páteřní dopravní stavby. Budiž. Ale čtyři miliardy na krajské silnice jsou v kontextu celého SFDI drobné, a politický signál, který jejich škrtnutí vysílá, je devastující. Říká: vaše každodenní cesty nás nezajímají, důležité jsou velké projekty s velkými pásky k přestřižení.
Asociace krajů má téma znovu otevřít v září. Jestli Babiš do té doby necouvne, vstoupí do zimy 2027 s rozbitými silnicemi a s hejtmany (včetně vlastních), kteří budou mít v ruce nejlepší volební argument proti němu.