Chce Okamura z Čechů udělat národ nevzdělanců? Aby ušetřil pár miliard, zrušil by devátou třídu ve škole
Když politik začne mluvit o škole jako o nákladové položce, nemluví o vzdělávání. Mluví o tom, jak co nejrychleji odklidit děti z rozpočtové tabulky.
Obsah článku
Tomio Okamura na svém profilu oznámil, že navrhuje zrušit devátou třídu základní školy, a vyčíslil úsporu na 50 miliard korun ročně. Premiér Babiš to vzápětí podpořil jako „velké téma“. Ministr školství Plaga to odmítl. A veřejnost se může ptát, jestli se tu řeší budoucnost dětí, nebo jestli se tu řeší příští tiskovka. Odpověď je bohužel zřejmá.
Padesát miliard z ničeho
Čísla bez výpočtu jsou v politice oblíbený laciný trik. Okamura mluví o padesáti miliardách, ale veřejně dohledatelný samostatný výpočet pro prosté škrtnutí deváté třídy neexistuje. Nejbližší ekonomický podklad, analýza CETA z dubna 2025, se týká úplně jiné reformy, modelu 8+2, a pracuje s krátkodobou roční bilancí 9,3 až 16,2 miliardy korun. To je třetina až pětina Okamurovy cifry. Karel Gargulák z PAQ Research mluví o „něčem přes 12 miliard“ a sám Petr Mach, z jehož argumentace Okamura čerpá, připouští, že plný náběh vyšší částky by přišel až po letech. Padesát miliard je tedy politická fikce zabalená do kulatého čísla, které se dobře sdílí na sociálních sítích. Nic víc.
Škrtnutí bez náhrady je průhledný manévr
Celý problém má jádro, které Okamura buď nechápe, nebo záměrně ignoruje. Existuje rozpracovaný model 8+2, který prosazuje poslankyně Renáta Zajíčková. Ten skutečně zkracuje základní školu na osm let, ale současně prodlužuje povinné vzdělávání o dva roky na střední škole. Přidává výstupní zkoušku, kariérní poradenství, systémovou přestavbu. Zajíčková sama říká, že samotné zrušení devátého ročníku bez těchto dvou povinných let by nepodpořila. A právě tady se láme celý spor. Okamura si z cizí reformy vyzobává úsporu a vyhazuje všechno, co jí dává smysl. Je to jako vytrhnout z auta motor a tvrdit, že jste ušetřili za benzín. Technicky pravda. Prakticky katastrofa.
Zahraniční srovnání, které nesedí
Řečnická otázka zní: proč by politik záměrně zkresloval zahraniční příklady? Odpověď je prostá, protože správné srovnání by jeho argument zničilo. Okamura tvrdí, že v Německu a Polsku základní škola končí po osmém ročníku. U Polska to v úzkém smyslu struktury primární školy platí, jenže polská reforma zároveň přestavěla a prodloužila navazující střední dráhy na čtyři až pět let. U Německa je to ještě horší: tamní Grundschule trvá jen čtyři roky, povinná celodenní docházka je ale devíti- až desetiletá a v řadě spolkových zemí následuje ještě tříletá povinnost v odborném režimu. Směšovat počet ročníků jedné školní instituce s celkovou délkou povinného vzdělávání je buď neznalost, nebo záměrná manipulace. Obojí by mělo diskvalifikovat z debaty o školství.
Děti jako rozpočtová položka
Podle školského zákona má základní vzdělávání v Česku devět ročníků. Prosté škrtnutí jednoho z nich bez náhradního mechanismu by posunulo rozhodování o další dráze na třináctileté a čtrnáctileté děti v citlivějším věku, bez povinného středoškolského základu. Analýza CETA uvádí nezaměstnanost 24 % u osob bez dokončeného vzdělání proti 7,2 % u vyučených. Největší riziko by nesli slabší žáci a děti bez rodinné podpory. Není dohledatelný paragrafovaný návrh, není harmonogram, není kapacitní plán pro střední školy. K dnešnímu dni neexistuje nic kromě statusu na sociální síti a premiérova přitakání. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel to nazval populistickým plácnutím. Těžko s tím nesouhlasit.
Cena zkratky
Skutečný spor není o jedné třídě. Je o tom, zda společnost vnímá vzdělávání jako investici, nebo jako výdaj, který se dá škrtnout jedním postem na Facebooku. Okamurův návrh nemá paragrafy, nemá čísla, která by obstála, a nemá odpověď na jedinou podstatnou otázku: co bude s dětmi, které ze systému vypadnou o rok dřív. Má jen slogan. A slogan není reforma.
Země, která ořezává školu proto, aby ušetřila, nešetří. Platí to jen jinak, později a dráž.