Extra bonus k důchodu: Líbivý dárek od vlády, který ale skrývá velkou nespravedlnost. Většina Čechů nedostane navíc ani korunu
Vláda vymyslela důchodový bonus, na který nedosáhne skoro devět z deseti starobních penzistů. Zbytek čeká loterie o datum narození.
Obsah článku
Existuje zvláštní druh politické štědrosti, která vypadá velkolepě na titulní straně, ale při bližším pohledu se smrskne na úzký proužek populace. Přesně takovou štědrost předvedl kabinet 20. července 2026, když schválil novelu důchodového pojištění s věkovými příplatky od 80 let. Pět set korun měsíčně navíc v osmdesáti, dalších pět set v pětaosmdesáti, pak v devadesáti, v pětadevadesáti a tisícovka ve sto letech. Zní to jako velkorysá pomoc seniorům. Jenže data České správy sociálního zabezpečení říkají něco jiného: z 1 786 836 sólo starobních důchodů bylo na konci roku 2024 ve věku 80 a více let pouhých 242 347 lidí. To je 13,6 %. Zbylých 86 % seniorů nedostane navíc ani korunu.
Průhledný manévr s kulatými čísly
Politická komunikace miluje jednoduchost. Kulatá částka, kulatý věk, žádná žádost, bonus přijde automaticky. Ministerstvo práce a sociálních věcí to zdůvodňuje rostoucími náklady na zdravotní péči, léky a pomůcky ve velmi vysokém věku. Argument je věcně legitimní. Jenže forma, kterou vláda zvolila, není věcná, je reklamní. Pět set korun v osmdesáti zní jako dárek. Tisícovka ve sto letech zní jako oslava. Celý systém zní jako péče o nejstarší spoluobčany.
Ve skutečnosti jde o přerozdělení uvnitř stávajícího rámce. Dnes dostávají senioři navýšení o tisíc korun v 85 letech a o dva tisíce ve 100 letech, celkem tři tisíce. Nově to má být čtyřikrát pět set mezi 80. a 95. rokem a tisícovka ve 100 letech. Celkem? Opět tři tisíce korun. Stoletý důchodce na tom nebude o jedinou korunu lépe než dnes. Skutečný přesun peněz se odehrává jen mezi 80. a 99. rokem života. To není reforma. To je přebalení stávajícího systému do líbivějšího obalu.
Loterie na datum narození
Tady se dostáváme k jádru nespravedlnosti. Pětileté skoky vytvářejí tvrdé hranice, kde centimetr na špatné straně čáry znamená nulu. Člověk, který se dožije 84 let a 11 měsíců, dostane po celou dobu jen těch prvních 500 korun z osmdesátého roku. Na další navýšení nedosáhne. Jeho soused, narozený o měsíc dříve, překročí práh 85 let a skokově získá dalších 500 korun měsíčně.
Ekonom Štěpán Křeček to pro server ŽivotvČesku.cz pojmenoval přesně: kdo se nedožije správného věku, má smůlu. Jako férovější alternativu navrhuje lineární model, například sto korun ročně od 80 let. Takový systém by tlumil ostré zuby pětiletých prahů. Něco by dostal i čtyřiaosmdesátiletý, místo aby čtyři roky čekal na nic.
Proč vláda zvolila skoky místo plynulého navyšování? V otevřených podkladech to nevysvětluje. Nabízejí se dva důvody: jednodušší administrace a hlavně srozumitelnější politický slogan. „Pětistovka v osmdesáti“ se vejde do titulku. „Sto korun ročně od osmdesáti“ ne.
Čísla, která vláda raději neříká nahlas
Podívejme se na věkové rozložení těch, kdo by na bonus vůbec dosáhli. Data ČSSZ za rok 2024:
- 80–84 let: 170 080 sólo starobních důchodců
- 85–89 let: 55 405
- 90 a více let: 16 862
Dohromady necelých čtvrt milionu lidí z téměř 1,8 milionu. A teď klíčový kontext: průměrný věk dožití starobního důchodce při zániku důchodu úmrtím byl v roce 2024 celkem 82,79 roku. U mužů pouhých 80,49 roku, u žen 84,55. Hranice 85 let, kde přichází druhý skok, leží nad průměrem i u žen a výrazně nad průměrem u mužů. Řečeno bez příkras: statisticky typický český důchodce-muž se druhého navýšení nedožije.
Výdaje na celý systém věkových příplatků mají podle podkladů MPSV citovaných v médiích vzrůst z 2,6 miliardy korun ročně na 60,8 miliardy do roku 2060. Dnes je opatření levné právě proto, že se týká malé skupiny. Až populace zestárne, účet naroste, a s ním i tlak na to, zda si stát takovou konstrukci může dovolit.
Co z novely tiše vypadlo
Ještě na jaře ministerstvo veřejně avizovalo, že novela vrátí valorizaci důchodů o polovinu růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. To by byl skutečně plošný krok, který by se dotkl všech penzistů bez výjimky. Podle informací serveru ŽivotvČesku.cz se ale proti postavilo ministerstvo financí s požadavkem na přesnější výpočty dopadů. Výsledek? Vyšší valorizace ze schválené verze zmizela. Zůstal jen ten komunikačně efektní věkový bonus pro menšinu.
Je to příznačné. Opatření, které by pomohlo všem, narazilo na rozpočtovou opatrnost. Opatření, které pomůže zlomku seniorů, ale vypadá velkolepě, prošlo bez problémů. Pokud hledáte definici politické fikce, tady ji máte: vláda škrtne to, co stojí hodně a pomáhá všem, a nechá to, co stojí málo a vypadá dobře.
Novela míří do Poslanecké sněmovny s navrhovanou účinností od 1. ledna 2027. Bonus má být automatický, bez žádosti. Pro těch 13,6 % seniorů, kteří na něj dosáhnou, je to dobrá zpráva. Pro ostatní je to připomínka, že v české důchodové politice záleží víc na datu narození než na tom, kolik let člověk do systému přispíval.