Jak zajistit, aby senioři déle pracovali? Opozice má plán: motivace ke zdravotní prevenci. To by se Babišovi mohlo líbit
Nejelegantnější politický trik současnosti není lež. Je to přebalení nepopulární pravdy do dárkového papíru s nápisem „péče o vaše zdraví“.
Obsah článku
Česko potřebuje, aby lidé pracovali déle. Říct to nahlas je volební sebevražda, a tak se kolem téhož cíle tančí balet, v němž opozice i vláda předstírají, že mluví o něčem jiném. Marian Jurečka v polovině července před kamerami ČT24 rozvinul vizi, jak udržet padesátníky a šedesátníky na trhu práce: flexibilní úvazky, rekvalifikace, prevence zdravotních omezení, silnější motivace zaměstnavatelů. Zní to měkce, lidsky, skoro láskyplně. Jenže pod tím vším leží tvrdý kalkul: stát si nemůže dovolit, aby statisíce lidí odcházely z práce roky před řádným důchodem. A na tomhle kalkulu se shodnou všichni. Včetně Andreje Babiše, jehož ministři mezitím do sněmovního tisku protlačili přesně tutéž logiku, jen pod jinou hlavičkou.
Jurečkův rámec versus realita sněmovního sálu
Označit celý plán za „Jurečkův návrh“ je politická fikce, byť pohodlná. Jurečka, dnes opoziční poslanec za KDU-ČSL, mluví o prevenci zdravotních omezení a motivaci firem obecně. Navrhuje zvýšit slevu na sociálním pojistném u zkrácených úvazků z pěti na deset procentních bodů, u pečujících o osobu ve třetím nebo čtvrtém stupni závislosti dokonce na dvacet procent. To je konkrétní, měřitelné a jeho.
Co ale není jeho, je daňový mechanismus pro zvýhodněné preventivní zdravotní programy, který prošel Sněmovnou 15. července v rámci zákona o evidenci tržeb. Ten vložili do legislativy ministři Adam Vojtěch a Alena Schillerová, tedy vládní tým ANO. Vedle toho existoval ještě širší opoziční pozměňovací návrh poslance ODS Štěpána Slováka na odstropování zdravotních benefitů a podporu prevence. Tři různí autoři, tři různé verze, jedna společná ambice: převléct „pracujte déle“ za „postaráme se o vás“.
Komu vlastně slouží prevence
Řečnická otázka zní: je motivace ke zdravotní prevenci skutečný nástroj, nebo průhledný manévr? Odpověď je obojí najednou.
Analýza MPSV z června 2026 ukazuje, že u lidí, kteří odcházejí do předčasného důchodu, bývá pracovní neschopnost v předdůchodovém období v průměru o měsíc delší než u těch, kdo se dočkají řádné penze. Zdravotní problémy, fyzická zátěž, péče o blízké: to nejsou vymyšlené bariéry. Ministerstvo samo doporučuje flexibilnější organizaci práce, úpravy pracovního místa a včasné zachycení zdravotních potíží.
Jenže z toho neplyne, že daňová úleva na mamografii nebo diabetický screening automaticky prodlouží něčí pracovní život o tři roky. Vojtěch ve sněmovní debatě vyjmenoval nadstandardní preventivní prohlídky, kardiovaskulární vyšetření, onkologické screeningy, dobrovolná očkování i dermatologické kontroly. Zní to jako katalog moderní medicíny. Problém? Dosáhnou na ně jen zaměstnanci firem, které benefit zavedou a zaplatí. Žádný univerzální nárok. Žádná automatika ze zákona.
Proč by se to Babišovi mohlo líbit
Tady přichází ta ironie. Přímý Babišův výrok „líbí se mi to“ v otevřených zdrojích neexistuje. Ale existuje něco výmluvnějšího: jeho vlastní vláda dělá totéž. Vojtěch na květnové tiskové konferenci vysvětloval, že zaměstnavatelé mají investovat do zdraví zaměstnanců, protože „zdravý zaměstnanec je výkonný zaměstnanec“. Schillerová oddělila odstranění limitů volnočasových benefitů od zvláštního režimu vybraných zdravotních programů. Obě strany, vládní ANO i opoziční KDU-ČSL, prodávají identický politický produkt: prozaměstnavatelské, propreventivní téma, které nezní jako „budete makat do sedmdesáti“.
Pro Babiše je to ideální terén. Nemusí mluvit o důchodovém věku. Nemusí se hádat o parametrech penzijní reformy. Stačí říct: postaráme se o vaše zdraví v práci. A totéž říká Jurečka z opačné strany sálu. Shoda, která nikoho nepálí, a právě proto je podezřelá.
Co se reálně mění pro firmy a zaměstnance
Pro rok 2026 Finanční správa rozlišuje dva limity daňového osvobození:
- Zdravotní benefity: do 48 967 Kč (průměrná mzda)
- Volnočasové benefity: do 24 483,50 Kč (polovina průměrné mzdy)
Vládní návrh EET 2.0 ruší strop u volnočasových benefitů a zavádí zvláštní zvýhodnění vybraných preventivních programů. Pozor: neruší se plošně všechny zdravotní limity, jak by mohla naznačovat zjednodušená interpretace. Rozlišení mezi volnočasovými benefity, obecným zdravotním limitem a cíleně zvýhodněnou prevencí je klíčové a v debatě se pravidelně zamlžuje.
Mezinárodní srovnání ukazuje, že český návrh míří spíš ke štědřejšímu kontinentálnímu modelu. Rakousko osvobozuje od daně opatření zaměstnavatele v oblasti zdraví a prevence v rozsahu zákonného pojištění. Británie je výrazně úžeji vymezená: jedna screeningová prohlídka ročně, vybraná očkování, do 500 liber na léčbu pro návrat do práce. Přímý důkaz, kolik let práce navíc tyto pobídky v zahraničí přinesly, se nám ovšem dohledat nepodařilo.
Laciný trik, nebo nutná pragmatika?
K datu publikace tohoto textu je sněmovní tisk po Sněmovně a čeká na Senát. Nejde tedy o hotový zákon, ale o legislativní polotovar s reálnou šancí na dokončení. A právě v tom je síla celého příběhu: nikdo se nemusí přít, jestli je prevence dobrá věc. Samozřejmě že je. Otázka zní jinak: jestli se za ní neschovává politická neochota říct voličům pravdu o tom, že ekonomická aktivita bude muset trvat déle.
Stát ve své vlastní analýze nepíše o „aktivaci seniorů“. Píše o prevenci zbytečně brzkého odchodu z trhu práce u lidí, kteří ještě pracují. Ta formulace je přesnější, čestnější, a politicky mnohem méně prodejná. Možná právě proto ji neuslyšíte ani od Jurečky, ani od Vojtěcha.