Jsou Motoristé další projekt na jedno období? Měli šanci stát se konzervativní alternativou ODS, místo toho jen sekundují Babišovi
Česká pravice má nového satelita. Motoristé sobě vstoupili do vlády jako suverénní hlas konzervativců, a po půl roce z nich zbyla kulisa pro Babišovu koalici.
Obsah článku
Když strana v říjnu 2025 přesvědčila téměř sedm procent voličů, vypadalo to jako průlom. Konečně někdo, kdo spojí odpor k euru, k migračnímu paktu i ke Green Dealu do jedné čitelné pravicové nabídky, kterou ODS dávno přestala umět formulovat. Jenže mezi volebním programem a vládní praxí se otevřela propast, do které Motoristé spadli dřív, než si stihli uvědomit, že padají. A čísla z průzkumů naznačují, že dno už vidí.
Sliby jako podpis, ústupky jako výmazanka
Každá strana se pozná podle toho, co obětuje jako první. Motoristé obětovali právě to, čím se vymezovali. Před volbami ostře odmítali přímé financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu, byl to jeden z jejich nejhlasitějších bodů, signál voličům, že nehodlají živit „státní média“. V červnu 2026 vláda tento model schválila. Koalice včetně Motoristů. Bez veřejného protestu, bez dramatického gesta, bez jediného viditelného pokusu o alternativu.
Druhý obrat bolí ještě víc, protože míří do jádra pravicové identity: rozpočtová disciplína. Volební program sliboval tři přísnější režimy schvalování rozpočtu podle výše schodku. Vláda místo toho prosadila novelu, která fiskální pravidla rozvolnila natolik, že ji prezident Pavel v červenci vetoval s odůvodněním, že oslabuje parlamentní kontrolu. Strana, která šla do voleb s heslem odpovědnosti, podepsala přesný opak. To není kompromis. To je kapitulace.
Turkova past a ztracený politický kapitál
Filip Turek měl být tváří Motoristů ve vládě. Místo toho se stal jejich koulí na noze. Prezident odmítl Turka jmenovat ministrem, v dopise premiérovi výslovně zmínil pochybnosti o jeho loajalitě k ústavnímu řádu, opřené o výroky bagatelizující nacistické Německo a zpochybňující důstojnost žen a menšin. Ať už s Pavlovým hodnocením člověk souhlasí, nebo ne, politicky důležité je něco jiného: Motoristé se nechali vtáhnout do měsíce trvající osobní války s Hradem, která pohltila veškerou jejich veřejnou agendu.
A Babiš? Ten v dubnu 2026 na tiskové konferenci suše poznamenal, že Motoristé „ještě nerozchodili“ to, že Turek ministrem nebyl. Věta, která říká všechno o mocenské hierarchii v koalici. Premiér s 80 mandáty komentuje partnera se 13 křesly jako rodič, který sleduje dítě, jak se učí chodit. Motoristé na to neměli odpověď. Žádnou.
Historické echo: VV, Úsvit a syndrom jednoho cyklu
Česká politika zná ten scénář nazpaměť. Věci veřejné v roce 2010: 10,88 procenta, 24 mandátů, vládní účast, rychlý rozpad. Úsvit v roce 2013: 6,88 procenta, 14 mandátů, postupná eroze. Trikolóra se Svobodnými a Soukromníky v roce 2021: už jen 2,76 procenta a nula mandátů. Motoristé se svými 6,77 procenta a 13 mandáty sedí přesně na téže trajektorii.
Mají jednu výhodu, kterou VV ani Úsvit neměly: ideově čitelnější osu. Suverenismus, anti-euro, anti-Green Deal, kulturní konzervatismus, to je koherentnější nabídka než chaotický antiestablishment Radka Johna. Jenže koherentní program bez schopnosti ho prosadit je akademické cvičení, ne politika. A červnový model Medianu ukazuje Motoristy na pěti procentech. Přesně na hraně přežití.
Státník v New Yorku, satelit v Praze
Ironický kontrast nabízí sám Petr Macinka. V květnu 2026 vystoupil jako ministr zahraničí v Radě bezpečnosti OSN, plnohodnotná státnická role na nejvyšší mezinárodní úrovni. Doma ale jeho strana nedokáže ubránit ani vlastní programové body. Macinka mluví o mezinárodním řádu v New Yorku, zatímco v Praze jeho kolegové potichu podepisují přesný opak toho, s čím šli do voleb.
Problém Motoristů přitom není nulový vliv. Vládní program skutečně obsahuje korunu v Ústavě, odmítnutí eura, odpor k migračnímu paktu i k zákazu spalovacích motorů od roku 2035. To jsou motoristická témata. Potíž je v tom, že je nikdo neidentifikuje jako motoristická, rozpustila se v koaliční omáčce ANO a SPD. Strana dodala ingredience, ale vaří někdo jiný. A na talíři je podepsaný Babiš.
Prostor existuje, obsadit ho neumějí
Voliči, kteří chtěli tvrdší pravici než ODS, nehlasovali pro přízrak. Ten prostor je reálný, jinak by Motoristé v říjnu 2025 neuspěli. Průzkum STEM z ledna 2026 ale ukázal, že právě voliči Motoristů jsou mezi příznivci koalice nejméně spokojení s novou vládou. Lidé, kteří kupovali alternativu, dostali přílohu.
Podle nás je klíčový paradox Motoristů prostý: měli pravdu v diagnóze, ale selhali v léčbě. Prostor vpravo od ODS není iluze. Iluzí se ukazuje schopnost Motoristů ten prostor samostatně obsadit, aniž by se z nich stal další jednorázový projekt, který české politice projde trávicím traktem za jedno volební období a zmizí beze stopy.