Opravdu přinese rok 2027 pro důchodce zlepšení, jak Babiš sliboval? Spíš to vypadá na historický propadák a nejnižší valorizaci za posledních 10 let
Andrej Babiš slíbil seniorům spravedlivější důchody. Zákon, který má v lednu 2027 rozhodnout o jejich penězích, o tom ale zatím neví.
Obsah článku
Máme tu klasiku české politiky v její nejčistší podobě: velký slib v programovém prohlášení, malá částka na výplatní pásce. Vláda ANO v lednu 2026 slavnostně deklarovala návrat ke „spravedlivému valorizačnímu vzorci“, který měl do výpočtu důchodů vrátit polovinu růstu reálných mezd. Jenže k srpnu 2026 platí pořád starý režim, tedy sto procent indexu životních nákladů domácností důchodců a pouhá třetina růstu reálných mezd. A co hůř: kvůli propadu reálných mezd v letech 2022 a 2023 je ta třetina fakticky nulová. Výsledek? Leden 2027 směřuje k valorizaci, která může skončit jako nejslabší za celou dekádu. Politická fikce naráží na aritmetiku.
Slib, který předběhl zákon
Programové prohlášení vlády je dokument plný ambicí. Pasáž o důchodech zní uklidňujícím tónem: valorizace mají znovu odrážet inflaci i růst mezd, vzorec se má opravit tak, aby zohledňoval polovinu růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. Kdo si to přečte, nabude dojmu, že senioři se konečně dočkají. Problém je jediný: programové prohlášení není zákon.
A zákon říká něco jiného. Podle aktuálně platného režimu, který popisuje ministerstvo financí, se valorizace od roku 2025 počítá ze sta procent důchodcovské inflace a třetiny růstu reálných mezd. Pokud zákonný výsledek vyjde pod 2,7 %, může ho vláda politickým rozhodnutím dorovnat, ale nemusí. Slovo „může“ je v tomto kontextu klíčové. Není to pojistka, je to politická volba.
Babišova vláda samozřejmě může část odpovědnosti přehodit na předchozí kabinet Petra Fialy, který tvrdší pravidla nastavil. Jenže kdo slíbil rychlou opravu? Kdo šel do voleb s heslem o spravedlivých důchodech? Odpovědnost za nesplněný slib nelze delegovat na předchůdce, zvlášť když oprava zatím existuje jen jako věta v PDF dokumentu.
Čísla, která nepotěší
Podívejme se na tvrdá data, protože ta jsou v tomto příběhu nemilosrdná.
V lednu 2025 činila průměrná valorizace 356 korun. V lednu 2026 to bylo 668 korun. Obě částky stanovilo ministerstvo práce a sociálních věcí jako oficiální výsledek zákonného mechanismu. A leden 2027? Ve veřejném prostoru se pracuje s odhadem kolem 300 korun. Pokud se potvrdí, půjde o částku nižší než v obou předchozích letech.
Proč tak málo? Odpověď leží v důvodové zprávě k valorizačnímu nařízení pro rok 2025. Ta odhaluje mechanismus, který běžný čtenář nezná: pro výpočet mzdové složky se sleduje kumulovaný růst reálných mezd za období, ke kterému ještě nebylo přihlédnuto. Za roky 2022 a 2023 vyšel kumulovaný výsledek minus 10,4 procenta. Dokud se ten propad nevymaže, mzdová složka ve vzorci je prakticky nulová. Valorizaci tak táhne jen inflace, a ta je v červnu 2026 na 1,5 procenta.
Co to znamená v korunách pro skoro 2,85 milionu důchodců?
| Varianta | Průměrný starobní důchod 21 793 Kč | Nízký důchod 15 000 Kč | Vyšší důchod 30 000 Kč |
|---|---|---|---|
| Odhad ~300 Kč | 22 093 Kč | 15 300 Kč | 30 300 Kč |
| Strop 2,7 % (~590 Kč) | 22 383 Kč | 15 600 Kč | 30 600 Kč |
Rozdíl mezi oběma variantami je 300 korun měsíčně na osobu. Pro státní rozpočet ale představuje zhruba 10 miliard korun ročně. A právě tady se láme politická vůle.
Rozpočtová brzda versus předvolební rétorika
Ministryně financí Alena Schillerová při přípravě rozpočtu deklarovala, že neakceptuje nadpožadavky nad zákonné a mandatorní výdaje. Přeloženo z úřednického jazyka: peníze navíc nejsou. To je přesně ten moment, kdy se předvolební marketing střetává s fiskální realitou.
Vláda přitom v červenci 2026 předložila novelu důchodového pojištění, která přináší věkové příplatky od osmdesáti let a motivační bonus pro pracující důchodce. Jenže první automatické navýšení pro pracující seniory má přijít až v lednu 2028. Pro běžného důchodce, který v lednu 2027 otevře obálku s rozhodnutím o valorizaci, je tahle novela irelevantní. Vláda komunikuje balík opatření jako celek, ale pro příští leden z něj vypadává jen ta nejslabší položka.
A pak je tu zmrazení valorizace výchovného. Od ledna 2027 se při valorizaci procentní výměry nejprve odečte 500 korun za každé vychované dítě, zvalorizuje se jen zbytek a nezvýšené výchovné se přičte zpět. Nominálně zůstane zachováno, reálně bude rok od roku ztrácet hodnotu. U ženy se dvěma dětmi jde o tisíc korun měsíčně, které se už nikdy nezvýší. Průhledný manévr: na papíře nic neubývá, v peněžence ano.
Kdo za to může a kdo za to zaplatí
Odpovědnost je dvojí a obě strany politického spektra by se měly červenat. Fialova vláda nastavila od roku 2025 tvrdší valorizační pravidla a zmrazila výchovné. Udělala to v rámci konsolidačního balíčku, který měl zachránit veřejné finance, ale zachraňoval je z kapes seniorů. Babišova vláda převzala moc s příslibem nápravy a osm měsíců po inauguraci nemá na stole účinnou legislativní změnu. Má programové prohlášení, rozpracovanou novelu a rétoriku. To není důchodová politika. To je laciný trik.
Řečnická otázka na závěr: pokud vláda skutečně považuje valorizační vzorec za nespravedlivý, a v programovém prohlášení to říká černé na bílém, proč ho za osm měsíců nezměnila? Zákonodárný proces trvá měsíce, ne roky. Sněmovní většinu má. Politickou vůli deklaruje. Co jí chybí?
Září rozhodne, ne rétorika
Finální výši valorizace musí vláda stanovit nařízením do 30. září 2026. Do té doby jsou všechny částky odhady. Pro skoro tři miliony českých důchodců je jediný rozumný přístup počítat s nižší variantou a případné politické dorovnání brát jako bonus, ne jako jistotu. Sliby z programových prohlášení se na chleba nenamažou.
Leden 2027 se rýsuje jako měsíc, kdy se 2,85 milionu lidí dozví, jestli vládní slova o spravedlnosti měla nějakou váhu, nebo jestli šlo jen o další řádek v dokumentu, který nikdo nepřetavil v zákon.