SPD brojí proti Ukrajině, Havlíček s ní chce obchodovat. Tak na čí straně vláda je?
Česká vláda v roce 2026 provozuje politickou schizofrenii, kterou by si žádný stát s ambicí být čitelným spojencem neměl dovolit.
Obsah článku
Jednou rukou premiér v Gdaňsku jmenuje firmy, které mají vydělávat na obnově Ukrajiny, a chystá exportní misi vedenou Havlíčkem. Druhou rukou tatáž vláda přitvrzuje podmínky dočasné ochrany a nechává SPD, aby si tento posun veřejně připisovala jako vlastní vítězství. Výsledek není spor mezi dvěma rovnocennými vizemi zahraniční politiky. Je to koaliční dvojí provoz: stát vydělává na Ukrajině tam, kde to nese peníze, a omezuje Ukrajince tam, kde to nese hlasy. Kdo v tom hledá principiální postoj, hledá marně.
Dvě adresy, jedno razítko
Nejpřesnější diagnóza téhle vlády zní: exekutivní pragmatismus navrchu, populistická mobilizace vespod. Premiér 25. června na konferenci v Gdaňsku podpořil české firmy při obnově Ukrajiny, mluvil o kulatém stolu s exportéry a o podzimní podnikatelské misi. Přesně měsíc předtím, 25. května, tatáž vláda schválila zpřísnění dočasné ochrany. A dva týdny nato si SPD ve svém usnesení tento restriktivní krok přivlastnila jako důkaz, že koalice poslouchá.
Říkat, že vláda „neví, na čí straně stojí“, je pohodlná zkratka. Ve skutečnosti to ví velmi dobře. Stojí na straně obou publik současně. Pro Brusel, NATO a investory je Česko spolehlivý partner, který pojišťuje export přes EGAP, rozšiřuje Fond Ukrajina a posílá premiéra na každý relevantní summit. Pro domácího voliče, který se bojí rostoucích cen a cizinců v čekárně u lékaře, je tu SPD s řečí o dávkách, branném věku a konci ochrany. Průhledný manévr? Bezpochyby. Ale fungující.
SPD jako ventil, ne jako kormidlo
Bylo by chybou přeceňovat reálnou moc SPD v zahraniční politice. Strana, která v lednu 2025 navrhovala zastavit veškerou pomoc Ukrajině kvůli tvrzení o „odříznutí od plynu“, nedokázala zablokovat ani jednu exportní pojistku, ani jednu diplomatickou cestu, ani jeden summit. Její vliv je jinde: v domácí migrační agendě a v tónu veřejné debaty. Tam je její stopa nesporná.
SPD odmítá členství Ukrajiny v EU i NATO, mluví o korupci v Kyjevě, o neúnosné zátěži pro zdravotnictví a školství. Jenže data MPSV za první tři čtvrtletí roku 2024 ukazují příjmy spojené s ukrajinskými uprchlíky ve výši přes 17 miliard korun při klesajících výdajích. Teze o „neúnosné zátěži“ je politická fikce, která ale skvěle funguje jako koaliční lepidlo. Vláda nechá SPD ventilovat frustraci, sama si mezitím pojistí obchodní linku. Každý dostane, co potřebuje.
Havlíček nepřináší obrat, jen pokračuje
Ironie celého příběhu spočívá v tom, že Havlíčkova proukrajinská obchodní linie není žádný odvážný krok proti koaličnímu partnerovi. Je to prostá kontinuita. Už předchozí vláda získala z EU 188 milionů eur na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny. Fond Ukrajina existoval dávno předtím, než Havlíček rozšířil jeho produkty. Český export na Ukrajinu dosáhl v roce 2025 hodnoty 52 miliard korun. Havlíček v tomto směru nic nevynalézá, nýbrž spravuje zaběhnutý stroj.
A právě to je na celém sporu tak laciné. SPD může křičet proti Ukrajině, protože ví, že obchodní tok nezastaví. Havlíček může chystat misi, protože ví, že SPD se spokojí s migračními restrikcemi. Nikdo nikomu nešlape na nohy. Nikdo neriskuje rozpad koalice. Je to divadlo se dvěma jevišti, kde se každý herec klaní jinému hledišti.
Cena za nečitelnost
Otázka proto nezní „na čí straně vláda stojí“, ale kolik stojí tenhle dvojí provoz. Navenek Česko zatím drží pozici: NATO v dubnu ocenilo český příspěvek včetně muniční iniciativy, závěry Evropské rady z června potvrzují tvrdou linii podpory Ukrajiny a premiér se od ní neodchyluje. Ale signál, který vysílá koaliční partner, není neviditelný. Diplomaté v Kyjevě i v Bruselu umějí číst stranická usnesení stejně dobře jako tiskové konference z Gdaňsku.
Reputační škoda se neprojeví jedním dramatickým gestem. Projeví se postupným rozostřením české pozice v očích těch, kdo rozhodují o zakázkách, garancích a bezpečnostních závazcích. Česko si dnes může dovolit být nečitelné, protože válka trvá a poptávka po spojencích je vysoká. Až opadne, bude se počítat, kdo stál rovně a kdo se kroutil.
Vláda ví, na čí straně je. Je na straně vlastního přežití. Ukrajina je v tom jen kulisa pro dvě různá představení.