Tohle o SPD říká vše: Strana se inspiruje u německého extremismu a pozvala si na kampaň „experty“ z AfD
SPD si před komunálními volbami nechává předělat vizuální identitu u studia, které jí doporučila strana sledovaná německou kontrarozvědkou pro extremistické tendence.
Obsah článku
Když si česká politická strana dobrovolně vybere jako vzor pro vlastní kampaň organizaci, kterou spolková tajná služba označila za prokázaně pravicově extremistickou, není to marketingová volba. Je to politická deklarace. A přesně tu právě podepsalo hnutí SPD. Tomio Okamura v červnovém rozhovoru pro iDNES přiznal, že SPD si nechává modernizovat logo a volební materiály u německého grafického studia doporučeného Alternativou pro Německo. Řekl to s hrdostí člověka, který oznamuje strategické partnerství. Jenže partnerem je strana, u níž německý soud i po částečném zmírnění klasifikace konstatoval „silné podezření na protiústavní tendence“. A to není detail, který se dá zamést pod koberec novým logem.
Nejde o logo, jde o vědomou volbu
Celý příběh by se dal odbýt jako banalita, kdo komu dělá grafiku. Jenže refresh vizuálu SPD je jen poslední vrstva na dortu, který se peče roky. Už v roce 2023 se zástupci SPD sešli se saskou mládeží AfD v Ústí nad Labem. HlídacíPes popsal, jak SPD postupně přebírala marketingové postupy AfD, od protiimigračních vizuálů po experimenty s umělou inteligencí. A 26. června 2026 stál Okamura na pódiu berlínského „1. demokratického kongresu“ pořádaného parlamentní frakcí AfD, a to nikoli jako host v publiku, ale jako řečník v hlavním programu. Oficiální pozvánka AfD ho uvádí mezi klíčovými jmény.
Průhledný manévr SPD spočívá v tom, že tuto vazbu prezentuje jako pragmatickou spolupráci s „úspěšným evropským spojencem“, který je v Německu první v preferencích. Jenže preference a demokratická legitimita jsou dvě různé věci. A právě tady začíná problém.
Strana pod lupou kontrarozvědky, a SPD ji bere jako vzor
Fakta mají přesná data a je důležité je znát. 2. května 2025 Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) klasifikoval AfD jako celek za „gesichert rechtsextremistische Bestrebung“, tedy prokázaně pravicově extremistické uskupení. Odůvodnění mluvilo o systematickém porušování principu lidské důstojnosti. Šlo o nejtvrdší možnou nálepku, jakou německá kontrarozvědka může straně přidělit.
26. února 2026 správní soud v Kolíně nad Rýnem tuto veřejnou klasifikaci dočasně pozastavil. Ale, a to je klíčové, neřekl, že je AfD v pořádku. Výslovně konstatoval, že uvnitř strany existuje silné podezření na protiústavní tendence. Pouze zpochybnil, zda předložené důkazy už stačí k tomu, aby se nálepka vztahovala na celou stranu. AfD tak dál zůstává v kategorii „Verdachtsfall“, tedy pod aktivním sledováním. Podle Tagesschau jde o dočasnou procesní brzdu, nikoli o očištění.
A právě tuto stranu, zatíženou soudním sporem o extremismus, sledovanou tajnou službou, s aktivním podezřením na protiústavní směřování, si SPD vybrala jako zdroj kampaňové „expertízy“. Řečnická otázka se nabízí sama: pokud by si SPD chtěla jen objednat moderní grafiku, opravdu neexistovalo na celém evropském trhu jiné studio než to doporučené AfD?
Import kampaně, ne jen estetiky
Problém sahá hlouběji než k logu. AfD v létě 2026 spustila nástroj Alternita Studio, platformu pro automatizovanou produkci politického obsahu pomocí umělé inteligence. Podle investigace CORRECTIV systém využívá Gemini na texty, ChatGPT na obrázky a Claude na přepisy videí, a to vše v jednotném stranickém stylu. Nejde tedy o amatérský pokus, ale o průmyslovou výrobní linku na propagandu.
Přímý důkaz, že SPD už stejný software provozuje, veřejně neexistuje. Ale vzorec je jasný: SPD u AfD nehledá jen hezké barvy, ale celý ekosystém, od vizuální identity přes digitální nástroje po politickou legitimizaci. Když strana systematicky přebírá metody, technologie a kontakty od partnera pod dohledem kontrarozvědky, slovo „inspirace“ přestává stačit. Přesnější je „import“.
Česká politická fikce: AfD jako normální partner
Okamura rámuje AfD jako stranu, která je v Německu populární, a tím pádem legitimní. Je to laciný trik. Popularita a demokratická bezúhonnost nejsou synonyma, to ví každý, kdo otevřel učebnici dějepisu dvacátého století. Ale SPD tuto logiku potřebuje, protože bez ní se celá konstrukce sesype.
Pikantní je přitom jeden detail, který ukazuje, jak křehké toto „partnerství“ ve skutečnosti je. V květnu 2026 předložila bavorská AfD v zemském sněmu rezoluci vyzývající Česko ke zrušení Benešových dekretů. Tedy přesně to téma, na kterém SPD v českém prostředí tradičně staví svůj národovecký profil. Jak se dá současně objímat stranu, která zpochybňuje poválečné uspořádání, a tvářit se jako obránce českých národních zájmů? Nedá. Ale SPD to zkouší.
Mezitím se i uvnitř ANO ozývají hlasy odmítající spolupráci se SPD. Část kandidátů a regionálních představitelů ANO už v květnu 2026 veřejně řekla, že by podporu od SPD v senátních volbách nechtěla. Vazba na AfD z SPD nedělá silnějšího koaličního partnera, dělá z ní toxické aktivum, kterého se ostatní budou chtít zbavit.
Co z toho plyne pro říjnové volby
Český zákon o politických stranách nezná mechanismus, který by automaticky vyřadil stranu z voleb kvůli vazbě na zahraničního partnera sledovaného kontrarozvědkou. Rozpuštění nebo pozastavení činnosti může navrhnout vláda či prezident a rozhodnout o něm Nejvyšší správní soud, ale jen na základě vlastní činnosti české strany. Samotná grafika od studia napojeného na AfD žádný právní spouštěč neaktivuje.
Politický dopad je ale jiná věc. Každý starosta, každý zastupitel, který po říjnových komunálních volbách usedne k jednacímu stolu se SPD, bude muset odpovědět na jednoduchou otázku: je v pořádku uzavírat koalici se stranou, která si dobrovolně buduje kampaň v ekosystému německého extremismu? Grafika volby nerozhodne. Ale to, co za ní stojí, vědomá, opakovaná a veřejně deklarovaná vazba na stranu pod dohledem kontrarozvědky, ano.
SPD si nevybrala studio. Vybrala si stranu. A tím řekla o sobě víc, než dokáže jakékoli nové logo.