kontext24.cz
  • Politika
  • Společnost
  • Ekonomika
  • Zahraničí
kontext24.cz » Politika » Vláda chystá masivní rušení úřadů. Náhradu ale nemá — čeká nás období improvizace a provizoria

Vláda chystá masivní rušení úřadů. Náhradu ale nemá — čeká nás období improvizace a provizoria

27. 7. 2026
Vojtěch Havelka
[email protected]

Vojtěch Havelka je politický analytik a komentátor s více než patnáctiletou zkušeností v českých médiích. Patří mezi odborníky na domácí politickou scénu a věnuje se zejména koaličním vztahům, parlamentnímu zpravodajství a mediální politice.

Česká stavební správa vstupuje do nejriskantnějšího experimentu za poslední dekádu, a stát přitom nemá hotový ani seznam adres, kam mají lidé chodit.

financni urad
Zdroj fotografie: Petr1888/ Creative Commons / CC-BY-SA

Obsah článku

  1. Dvě třetiny pryč, náhrada v PowerPointu
  2. Digitální vzdušný zámek za horizontem roku 2030
  3. Personální krize, kterou reforma nevyřeší
  4. Lacný trik jménem „etapizace"

Centralizovat dřív, než máte hotovou mapu, je politická fikce vydávaná za reformu. Sněmovna 10. července odhlasovala transformaci stovek stavebních úřadů do jednotné soustavy, jenže to, co vláda prezentuje jako „jasná pravidla a jedno řízení“, je ve skutečnosti diagram na papíře, nikoli funkční provoz. Kdo dnes potřebuje stavební povolení, jde na svůj místní úřad. Kdo ho bude potřebovat za dva roky, půjde… někam. Přesněji řečeno, půjde tam, kam ho pošle analýza, která teprve vzniká.

Dvě třetiny pryč, náhrada v PowerPointu

Už samotná čísla ukazují, jak chaoticky stát komunikuje vlastní výchozí pozici. Reformní plán mluví o 626 stavebních úřadech, ministerský dashboard mezitím eviduje řízení u 651 úřadů. Ani sám stát tedy nedokáže sdělit jedno srozumitelné číslo. Cílová kostra počítá s 205 územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností a blíže neurčenými „nižšími desítkami“ detašovaných poboček. Kdo umí počítat, vidí, že nejde o škrtnutí na polovinu, jak se občas tvrdí. Jde o redukci zhruba o dvě třetiny. A přesný seznam toho, co zůstane a co zmizí? Ten má vyplynout z analýzy na podzim 2026. Jinými slovy: zákon už prošel, ale kde přesně budou lidé vyřizovat povolení, se teprve uvidí. To není reforma. To je skok do tmy s příslibem, že baterku někdo dodá později.

Digitální vzdušný zámek za horizontem roku 2030

Organizační provizorium je jen polovina problému. Ta druhá, závažnější, je digitální infrastruktura. Současný systém stavebního řízení běží na takzvaném bypassu, tedy přechodném propojení mezi centrálním informačním systémem a starými lokálními programy, které úřady používaly před červencem 2024. Bypass sám o sobě zažil výpadky a nestabilitu. A cílové řešení, tedy DSŘ 2.0? Podle harmonogramu ministerstva se má testovat v roce 2030, v první polovině 2031 poběží paralelní provoz a teprve ve druhém pololetí 2031 nastane výhradní režim. Přeloženo z úřednického jazyka: nová organizační struktura má fungovat od ledna 2028, ale definitivní digitální nástroj přijde nejdříve o tři roky později. Mezitím budou úředníci i žadatelé pracovat s provizoriem, které už jednou selhalo. Kdo tomu říká „modernizace“, má buď velmi specifický smysl pro humor, nebo velmi krátkou paměť.

Personální krize, kterou reforma nevyřeší

Zastánci centralizace rádi argumentují tím, že malé úřady stejně nefungují. A mají částečně pravdu: ministerstvo samo přiznává, že asi 25 % úřadů je personálně neobsazených nebo má nanejvýš jednoho pracovníka a zhruba 30 % úředníků je v předdůchodovém či důchodovém věku. Jenže právě tady se odhaluje průhledný manévr. Sloučení adres na mapě nevytvoří nové úředníky. Přesun agendy do ORP nezastaví odchody do důchodu. Stát řeší symptom, ne příčinu. Pokud dnes chybí lidé na šesti stech úřadech, budou chybět i na dvou stech pracovištích, jen s tím rozdílem, že občan k nim pojede dál. Je snad plán, že se úředníci zázračně zmaterializují díky novému IČO? Estonsko, které Evropská komise dává za vzor, digitalizovalo stavební povolení ve všech 79 obcích a ročně jím projde přes 42 tisíc procedur. Tam ale digitalizace předcházela reorganizaci, ne naopak. V Česku jsme si pořadí obrátili a tvrdíme, že to vyjde nastejno.

Lacný trik jménem „etapizace“

Politicky nejpohodlnější odpovědí na kritiku je slovo etapizace. Rok 2026 je přípravný, 2027 vznikne Úřad rozvoje území, 2028 startuje nová soustava, 2030 se testuje digitální řešení, 2031 se přepne naostro. Zní to profesionálně. Zní to jako projektový management. Ve skutečnosti je to pojistka proti odpovědnosti: když se cokoli nepovede, vždy lze říct, že jsme přece teprve v přechodné fázi. Ministerstvo navíc v odpovědi podle informačního zákona přiznalo, že přípravy cílového IT řešení byly pozastaveny do finálního znění novely. Zákon prošel v červenci, ale kolik měsíců nebo let potrvá, než se pozastavená práce znovu rozběhne a dožene ztracený čas? Na to odpověď nemá nikdo. Nabízí se řečnická otázka: proč vláda schvaluje institucionální revoluci dřív, než má hotovou jedinou z jejích klíčových provozních vrstev? Odpověď je prostá. Protože potřebuje vykázat akci. Slogany „jedno řízení“ a „jedno kontaktní místo“ se vejdou na billboard. Harmonogram do roku 2031 se na billboard nevejde.

Kdo dnes potřebuje stavební povolení, ať se neznepokojuje: zatím platí stávající režim a stávající adresy. Ale ať si ten úřad vyfotí. Za pár let tam už nemusí být.

Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

kontext24.cz
  • Kariéra
  • O nás
  • Kontakt
  • Cookies
  • Používání cookies
  • Etický kodex
  • RSS
kontext24.cz
  • Kariéra
  • O nás
  • Kontakt
  • Cookies
  • Používání cookies
  • Etický kodex
  • RSS

Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.