Vláda navrhovanou valorizací důchodů 300 Kč naštvala seniory. Ještě má čas to změnit, bude to stát ale další peníze
Tři sta korun měsíčně není valorizace, je to politická urážka maskovaná aritmetikou.
Obsah článku
Když ministr práce Aleš Juchelka v březnu přiznal, že zákonný automat pro leden 2027 vychází na pouhých 300 Kč u průměrného starobního důchodu, neřekl nic, co by kdokoli s kalkulačkou nevěděl dávno. Řekl ale něco mnohem důležitějšího: řekl, že je to málo. A přesto vláda od března do léta neudělala nic, co by tento stav změnilo. Zákon přitom kabinetu dovoluje přidat až zhruba 590 Kč, tedy skoro dvojnásobek. Mezi těmito dvěma čísly leží prostor, ve kterém se nerozhoduje o vzorcích, ale o tom, zda tato vláda bere vlastní sliby vážně.
Třístovka jako lakmusový papírek
Žádná vláda v posledních letech nenabídla seniorům tak ostudně nízké přidání. V lednu 2026 šly důchody nahoru o 668 Kč, rok předtím o 358 Kč, v lednu 2024 o 360 Kč. A rok 2023? Ten přinesl lednových 825 Kč a k tomu mimořádných 750 Kč v červnu. Třístovka pro leden 2027 by byla nejslabší lednovou valorizací za celé sledované období. Není divu, že senioři zuří. Není divu, že opozice jásá. A není divu, že vládní koalice nervózně přešlapuje.
Problém ovšem není v tom, že automat vychází nízko. Nízká inflace a pomalý růst reálných mezd jsou fakta, ne zlý úmysl. Problém je v tom, že vláda má zákonný nástroj, jak to napravit, a zatím ho nepoužila. Paragraf 67 zákona o důchodovém pojištění výslovně říká, že kabinet smí procentní výměru zvýšit nad automat, pokud celkové navýšení nepřekročí 2,7 % průměrného starobního důchodu. Při průměrné penzi 21 839 Kč to vychází na oněch zhruba 590 Kč. Vláda tedy může. Otázka zní, jestli chce.
Miliardový rozdíl, který nikdo nepočítá nahlas
Pojďme si říct, kolik by ta odvaha stála. Rozdíl mezi 300 a 590 Kč činí asi 290 Kč na jeden vyplácený důchod. V květnu 2026 evidovala ČSSZ přes 3,52 milionu vyplácených důchodů. Jednoduchá matematika: dorovnání na zákonný strop by rozpočet zatížilo přibližně miliardou korun měsíčně, tedy asi 12,3 miliardy ročně. Není to málo. Ale není to ani astronomická suma v kontextu státního rozpočtu, který na důchody měsíčně vydává přes 60 miliard.
Dvanáct miliard navíc ročně je politické rozhodnutí, ne rozpočtová katastrofa. Vláda Andreje Babiše přišla k moci s rétorikou nápravy, spravedlnosti a péče o seniory. Programové prohlášení slibuje „obnovit spravedlivý systém valorizací„. Slova jsou to krásná. Jenže spravedlnost se neměří programovými prohlášeními, měří se nařízením vlády, které musí být na stole do 30. září 2026. A to nařízení zatím neexistuje.
Slib, který se rozplynul v paragrafech
Tady se příběh stává skutečně trapným. Ministerstvo práce ještě na jaře 2026 veřejně prezentovalo plán vrátit se k započítání poloviny růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. Stránky MPSV k důchodové reformě o tom hovořily jako o změně s účinností od ledna 2027. Vypadalo to jako hotová věc. Jenže když vláda 20. července schválila důchodovou novelu, tahle klíčová změna v ní chyběla. Vypadla. Odpor ministerstva financí ji smetl ze stolu a odsunul do neurčité budoucnosti.
Co v novele zůstalo? Věkové příplatky od osmdesáti let, motivace pro pracující důchodce, automatické navýšení za práci od ledna 2028. Věci užitečné, ale pro běžného šedesátníka nebo sedmdesátníka s průměrnou penzí naprosto nepodstatné. Plošné zrychlení valorizace, které by pomohlo všem, prostě není. A právě proto je otázka dorovnání na zákonný strop tak naléhavá. Je to jediný nástroj, který vláda pro leden 2027 reálně má.
Čas běží, rétorika nestačí
Řekněme to natvrdo: vláda má před sebou dva měsíce, ve kterých může buď potvrdit třístovku, nebo sáhnout hlouběji do kapsy. Obě varianty jsou politicky bolestivé. Třístovka rozzuří seniory a dá opozici munici na měsíce dopředu. Dorovnání na 590 Kč stojí miliardy a otevírá otázku, odkud je vzít. Ale právě proto existují vlády, aby rozhodovaly tam, kde je to nepohodlné.
Navíc je tu detail, o kterém se skoro nemluví: od ledna 2027 se mění i zacházení s výchovným. Při valorizaci se nejprve odečte, zbytek důchodu se zvýší a výchovné se přičte zpět nezvýšené. Prakticky to znamená, že hlavně ženy a rodiče s vyšším podílem výchovného dostanou v korunách ještě méně než oněch průměrných 300 Kč. Třístovka tak pro část seniorů nebude ani třístovka.
Kabinet Andreje Babiše slíbil spravedlivější penze. Zákon mu dává prostor přidat víc. Peníze existují, i když nejsou zadarmo. Jediné, co zatím chybí, je ochota podepsat nařízení s vyšším číslem.