Vláda řeší žabomyší války, místo aby plnila, co slíbila. Chce stihnout skoro 700 úkolů – důchody jsou mezi nimi
Kabinet Andreje Babiše si po šesti měsících uspořádal oslavu vlastní průměrnosti a tvářil se u toho, jako by právě dobyl Everest.
Obsah článku
Bilancovat vládu, která rok vládne, je snadné — čísla to za vás udělají sama. Z 978 závazků programového prohlášení splnila Babišova vláda k 9. července necelých dvacet procent. To není pokrok. To je doklad o tom, jak se politické sliby mění v papírové cvičení. Jenže místo aby vláda v tichosti pracovala a výsledky nechala mluvit za sebe, zvolila bilanční show ve stylu firemního setkání pro všechny zaměstnance. Problém je jednoduchý: když si sami píšete vysvědčení, těžko na něm bude čtyřka.
Čísla, která vláda prodává jako úspěch
Řekněme si to natvrdo: 19,9 % splněných položek po půl roce vládnutí není ani tragédie, ani triumf. Je to statistická mlha, ve které se dá schovat cokoliv. Vláda si sama nadefinovala matici 978 bodů, sama je vyhodnotila a sama si pogratulovala. Žádný veřejně přístupný checklist, kde by si občan mohl ověřit, co přesně se za těmi čísly skrývá, neexistuje. K dispozici je programové prohlášení, legislativní plán a pak hromada resortních tiskových zpráv. Kdo chce skládat puzzle, musí být detektiv.
A mimochodem: skutečnost je horší, než naznačuje zaokrouhlení. Nedokončených položek je 783. Devět z nich vláda ani nezačala řešit. To není zaokrouhlovací chyba, to je politická kosmetika.
Důchody jako lakmusový papírek
Ze všech nesplněných slibů jsou důchody tím nejcitlivějším. Vláda slíbila zastropovat věk odchodu na 65 letech, vrátit valorizace navázané na reálné mzdy, zavést věkové příplatky od osmdesáti let, umožnit dřívější odchod náročným profesím. Krásný katalog. Jenže legislativní plán počítá s účinností klíčových změn až od ledna 2027. K dnešku tedy nejde o splněný slib, ale o prezentaci záměrů. Důchodce, který čeká na reálné peníze, z bilanční tiskové konference nenakrmíte.
Babiš na tiskové konferenci mluvil o tom, že klíčový milník přijde s rozpočtem do konce září. Fajn. Ale rozpočtový slib je v české politice asi tak spolehlivý jako předpověď počasí na Silvestra. Dokud novela neprojde Sněmovnou a důchodové změny se nepromítnou do reálných výdajů, zůstává všechno ve fázi zbožného přání.
Žabomyší války požírají politickou energii
Kdyby vláda aspoň ten čas, který jí zbývá mezi bilančními show, věnovala práci, dalo by se mlčet. Jenže půlrok kabinetu ANO, SPD a Motoristů připomíná spíš reality show o soužití nesourodých spolubydlících. Spor s prezidentem Pavlem o účast na summitu NATO v Ankaře. Zmatek kolem zákona o transparentnosti neziskovek, kde ANO a SPD vysílaly protichůdné signály. Vnitrokoaliční přetahovaná o vliv na obranu. A Babišovo veřejné krocení Motoristů po komunikačních excesech Filipa Turka.
Každý z těchto sporů sám o sobě není katastrofa. Dohromady ale vytvářejí obraz vlády, která místo řízení státu moderuje vlastní interní konflikty. A to je přesně ten druh politického hluku, který žere čas, energii a důvěru voličů.
Proč ta show a proč právě teď
Politologové to řekli bez obalu. Jakub Čapek označil celou akci za marketingový tah a dodal, že po půl roce je na hodnocení příliš brzy. Ladislav Mrklas upozornil, že vládě klesá spokojenost i mezi vlastními voliči, nejviditelněji u SPD a Motoristů. Průzkum STEM z června měří důvěru ve vládu na pouhých 32 %. Červnový Median zachytil oslabení menších koaličních partnerů.
Není třeba být konspirátor, aby člověk pochopil motivaci. Když vám padají čísla, uspořádáte akci, na které si sami udělíte jedničku z pilnosti. Je to průhledný manévr, starý jako politika sama. Otázka zní, jestli na něj ještě někdo skočí.
Co z toho plyne pro běžného člověka
Řečnická otázka na závěr: má smysl věřit vládním slibům? Odpověď je prostá. Věřit má smysl až tomu, co projde do zákonů, rozpočtu a účinnosti. Prvním skutečným testem bude podzimní rozpočet a osud důchodové novely ve Sněmovně. Všechno ostatní je zatím jen politické divadlo s kulisami z Kramářovy vily.