Vláda se lekla nízké valorizace a naštvaných důchodců. A tak zase slibuje 300 korun k důchodu navíc
Třista korun měsíčně. Tolik by podle zákonného automatu dostali důchodci od ledna 2027 navíc. A vláda, místo aby to přiznala a vysvětlila, začala panikařit.
Obsah článku
Celý příběh kolem „přidání k důchodům“ není příběhem sociální politiky. Je to příběh politického strachu. Ministr práce Aleš Juchelka v březnu 2026 pustil do éteru číslo, které znal dávno, a okamžitě ho označil za „prostě málo“. Tím odstartoval manévr, který známe z každého volebního cyklu: nejdřív vyrobíte problém, pak slíbíte řešení a nakonec se tváříte jako zachránci. Jenže tentokrát se ten manévr dá rozebrat na součástky, a žádná z nich nevypadá přesvědčivě.
Dvě valorizace, dva kabinety, jeden zmatek
Základní podvod celé debaty spočívá v tom, že se směšují dvě úplně odlišné věci. Valorizaci od ledna 2026 (průměrně o 668 korun) schválila ještě 24. září 2025 vláda Petra Fialy. Ta je hotová, vyřízená, vyplacená. Babišův kabinet s ní nemá nic společného.
To, o čem Juchelka mluví od března 2026, se týká teprve ledna 2027. Tehdy by zákonný vzorec, odvíjející se od inflace a části růstu reálných mezd, přihodil důchodcům asi tři stovky. Inflace je nízká, mzdová složka stále nese stopy propadu z let 2022 a 2023. Automat funguje, jak má. Jenže výsledek se špatně prodává.
A právě tady začíná politika. Juchelka 8. března v Interview ČT24 řekl, že se to „bude řešit v koaliční dohodě“. V červnu pak dodal, že se teprve uvidí, zda se nové schéma od ledna 2027 vůbec stihne, a mimořádnou valorizaci výslovně odmítl jako něco, co „není na stole“. Takže co vlastně vláda slibuje? Zatím hlavně to, že slibovat bude.
Průhledný manévr se známým scénářem
Řekněme si to přímo: vláda nevymyslela nic nového. Politické přihazování nad zákonný výpočet je v Česku tradice. Od ledna 2022 dostali důchodci k řádné valorizaci pevný bonus 300 korun nad standardní vzorec; tehdejší kabinet to prodal jako sociální gesto, ve skutečnosti to byl nákup klidu před volbami. Babišova vláda teď dělá totéž, jen s opačným problémem: automat přidává málo, a tak je třeba signalizovat, že se „hledá vyšší částka“.
Programové prohlášení kabinetu slibovalo návrat k započtení poloviny růstu reálné mzdy, věkové příplatky od osmdesáti let, lepší podmínky pro pracující penzisty. Velká slova, velké plány. A co z toho je hotové? V červnu 2026 sám ministr připouštěl, že se ještě uvidí, jestli se cokoliv stihne. To je politická fikce vydávaná za reformu.
Kdo chce pochopit motiv, nemusí být cynik, stačí umět počítat. V Česku pobírá nějaký důchod 2,83 milionu lidí, z toho 2,35 milionu starobní. Je to nejdisciplinovanější voličská skupina v zemi. Každá stokoruna navíc se v této skupině promítne do volební účasti spolehlivěji než jakákoliv kampaň.
Kde jsou peníze? Nikde
A teď ta nepříjemná aritmetika, kterou vláda systematicky obchází. Přidání 300 korun měsíčně všem příjemcům důchodů znamená zhruba 10,2 miliardy korun ročně. Kdyby se podařilo protlačit šest set korun, částku, o které se ve vládních kuloárech spekuluje, byť ji nikdo veřejně nepotvrdil, jsme na 20,4 miliardy.
Důchodový účet byl přitom ke konci června 2026 v minusu 3,32 miliardy korun. Veřejně představený plán financování jakéhokoliv dorovnání nad zákonný automat neexistuje. Ministerstvo financí zveřejňuje průběžné hospodaření důchodového systému, ale konkrétní rozpočtovou řádku pro „politický bonus 2027″ tam nenajdete.
Vláda tedy vysílá signál, komu chce peníze slíbit, aniž by vysvětlila, odkud je vezme. To není sociální politika. To je laciný trik.
Historické srovnání, které vládě nelichotí
Položme vedle sebe čísla, která mluví sama za sebe:
- Leden 2017: průměrně +308 Kč (vláda Sobotky)
- Leden 2022: +805 Kč včetně pevného bonusu 300 Kč
- Leden 2025: průměrně +358 Kč
- Leden 2026: průměrně +668 Kč (schváleno Fialovou vládou)
- Leden 2027 (odhad): asi 300 Kč podle stávajícího vzorce
Pokud by leden 2027 skutečně skončil na třech stovkách, bylo by to nejmenší zvýšení přinejmenším od roku 2017. Juchelka to ví. Proto to číslo veřejně problematizuje, ne proto, že by ho překvapilo, ale proto, že je politicky toxické. Přiznat důchodcům, že automat funguje správně a prostě přidává málo, protože inflace klesla, vyžaduje odvahu. Slíbit neurčité „hledání vyšší částky“ vyžaduje jen mikrofon.
Dvě vrstvy slibů, žádná jistota
Stranou od valorizace chystá MPSV ještě samostatnou novelu: věkové příplatky 500 korun při dosažení 80, 85, 90 a 95 let, tisícikorunu při stovce. Podle statistické ročenky ČSSZ pobíralo ke konci roku 2024 sólo starobní důchod ve věku 80 a více let nejméně 242 tisíc lidí; skutečný počet dotčených by byl vyšší o souběhy s pozůstalostními důchody.
Obě vrstvy, řádná valorizace a věkové příplatky, by se teoreticky sčítaly. Jenže ani jedna nemá v tuto chvíli legislativně uzavřenou podobu pro leden 2027. Vláda novelu předložila, ale sněmovní fáze v otevřených zdrojích doložená není. Máme tedy dva souběžné sliby, nula hotových zákonů a jeden deficitní důchodový účet.
Řečnická otázka na závěr je zbytečná; odpověď zná každý, kdo sledoval posledních dvacet let české penzijní politiky. Vláda nepřidává proto, že musí. Přidává proto, že se bojí, co se stane, když nepřidá.