Vztahy mezi ODS a lidovci se vyostřují. Schyluje se ke konfliktu, který může změnit celé rozložení sil
Povolební účet uvnitř pravého středu začal bolet rychleji, než se zdálo. ODS a lidovci ještě mluví o spolupráci, ale každý už si kreslí jinou mapu přežití.
Obsah článku
SPOLU ještě žije, ale jeho díly už si počítají vlastní budoucnost. To není dojem z kuloárů, ale logika povolební reality: společná značka donesla strany do Sněmovny, jenže moc se hned rozdělila zpátky mezi ně. A právě tam začíná spor, který může přestavět celý pravý střed.
Billboard skončil, rozhodují kluby
Jednotu rozbila první povolební aritmetika. SPOLU, tedy předvolební projekt ODS, KDU ČSL a TOP 09, ne jedna sloučená strana, získalo 52 poslanců, ale ve Sněmovně se okamžitě přepsalo do tří oddělených bloků: klub ODS má 27 členů, klub KDU ČSL 16 a klub TOP 09 9, podle webu Poslanecké sněmovny. Poslanecký klub je samostatná parlamentní jednotka, která ukazuje, že koaliční značky po volbách nemusejí držet pohromadě.
Tohle nebyla kosmetika. Když jsme v redakci prošli jednací řád Poslanecké sněmovny i stenozáznamy k ustavení výborů a právům předsedů klubů, vychází z nich jednoduchá věc: skutečná vyjednávací síla neleží v billboardu, ale právě v klubech. Tři kluby nejsou hotový rozvod. Jsou ale jasným důkazem, že povolební soudržnost skončila v okamžiku, kdy se hlasy začaly měnit na moc.
Pak přišla konkrétní rána. V Jihočeském kraji kroužkování, tedy preferenční hlasy, kterými voliči mění pořadí kandidátů, poslalo přes lídra kandidátky SPOLU Jana Bauera dva lidovce, Františka Talíře a Jana Bartoška, jak popsaly povolební informace z Jihočeského kraje a Bauerův předvolební profil na webu ODS. Tohle není univerzální pravidlo pro celou republiku. Pro ODS to ale byl hmatatelný důkaz, že koaliční partner umí proměnit společnou kandidátku ve vlastní zisk.
Tady končí řeči o pouhé nervozitě. Jakmile se z volebního paradoxu stal pro ODS konkrétní účet, přestalo jít o technický detail a začal boj o to, co vlastně každá strana chce dál.
Jihočeský paradox otevřel boj o další kolo
Nejde hlavně o osobní averzi špiček. Když jsme v redakci porovnali povolební vyjádření předsednictva KDU ČSL s prioritami kandidátů na předsedu ODS, vyšel z toho spíš chladný boj o mandáty, značku a přežití. ODS hledá vlastní čitelnou nabídku. Lidovci hájí vlastní síť, vlastní jméno a vlastní vliv.
ODS ten obrat zrychlila v lednu. Její 32. kongres 17. a 18. ledna 2026 poslal do čela Martina Kupku, který už před volbou mluvil o moderní pravicové straně a vlastní alternativě. Pak ODS 9. března 2026 představila stínovou vládu ODS pod heslem „Připraveni převzít odpovědnost“. To není nostalgie po SPOLU. To je návrat k vlastní značce.
Lidovci mezitím nehájí romantiku společného projektu. Jejich sjezd 24. a 25. dubna 2026 v Ostravě je okamžik, kdy si strana volí vedení a tím i další směr, a právě proto je pro KDU ČSL klíčové ukázat, že se nerozpouští v silnějším partnerovi. Naznačuje to usnesení celostátní konference KDU ČSL i text Lidovci míří do opozice. Strana tak nebrání starou značku. Brání sama sebe.
Stejní partneři se podle voleb mění v soupeře
Právě proto se konflikt nebude projevovat všude stejně. V Senátu spolupráce pořád dává smysl, protože společný postup může brzdit vládní většinu, jak ukazuje aktuální debata o senátních kandidaturách. V komunálních volbách se ale logika láme město od města a sama ODS v kongresových prioritách mluví o lokálních tématech a důvěře. Právě rozdílná volební výhodnost vysvětluje, proč se stejní partneři někde rozcházejí a jinde si ještě musejí pomoci.
Tvrdá čísla tu motivaci jen obnažují. Lednový model STEM pro rok 2026 přisoudil samostatné ODS zhruba 14 procent, KDU ČSL kolem 3 procent a TOP 09 kolem 4 procent. Když jsme v redakci tenhle poměr četli vedle sebe, vyšla z něj jasná asymetrie: ODS má důvod tlačit vlastní sílu, menší partneři mají důvod brzdit úplné rozpojení. A právě v tom vzniká riziko, že další drobení pravého středu relativně pomůže ANO, i když to model sám o sobě ještě nezaručuje.
Přesto by mluvilo zkratkou tvrdit, že přišel definitivní konec. Marek Výborný po volbách řekl, že se SPOLU v opozici rozvolní, ale není důvod tvrdit, že končí. Ve Sněmovně a ve značce si ODS a KDU ČSL jedou své. V Senátu se jim ale společný postup pořád může vyplatit.
Nejde o rozvod, ale o velení
Přesnější než slovo rozvod je proto selektivní partnerství. Jedny volby je budou tlačit od sebe, jiné je ještě svedou dohromady, a právě to rozhodne, kdo po Fialovi začne skládat pravý střed. Kdo dnes pořád čeká návrat starého SPOLU, ten už nejspíš přehlédl hlavní bitvu: nevede se o věrnost, ale o velení.
