Z ODS se stal kroužek intelektuálů. Voliče se snaží nalákat bulvárním marketingem a levnými sliby
Strana, která si třicet let nárokovala roli ekonomického mozku české politiky, dnes píše manuály na vlastní záchranu a jezdí za voliči na kole.
Obsah článku
ODS ztratila něco, co se nedá nahradit brožurou. Ztratila automatický předpoklad, že když se řekne pravice, řekne se ODS. Celá léta se rozpouštěla ve značce SPOLU, až jí z vlastní identity zbyl obal bez obsahu. A teď se pokouší ten obal přelepit expertními platformami, workshopy a akademiemi politické komunikace, zatímco na druhé straně vypouští hesla typu „Braňme normální Česko!“ a posílá předsedu na cyklotour po regionech. Výsledek je politická schizofrenie: nahoře think-tank pro fajnšmekry, dole populistický leták pro kohokoliv, kdo ještě poslouchá.
Expertní fasáda bez publika
Martin Kupka po svém lednovém zvolení předsedou slíbil „viditelné tváře, jasné výstupy, dobrý marketing„. Tři slova, která by mohla pocházet z prezentace reklamní agentury, ne z úst šéfa nejstarší pravicové strany v zemi. A přesně v tom je jádro problému. ODS se rozhodla léčit ztrátu důvěryhodnosti tím, že zesílí komunikační vrstvu, místo aby nejdřív přesvědčila voliče, že pod ní je ještě něco pevného.
Stačí nahlédnout do Projektu ODS 2028+, strategického materiálu, který strana sama zveřejnila před kongresem. Restart think-tanku. Stálá expertní platforma. Odborné workshopy. Ideová konference. Akademie politické komunikace. Newsletter „s více analytikou“ pro „fajnšmekry“. Kdo tohle čte? Pár stovek stranických funkcionářů a politických novinářů. Běžný volič pravého středu, ten, co platí hypotéku a počítá, kolik mu stát sebere z výplaty, si na ideovou konferenci nepřijde. A pokud ano, odejde po první přednášce.
Problém není v tom, že by ODS neměla chytré lidi. Problém je, že z nich udělala výkladní skříň pro stranu, která zapomněla, jak se mluví s ulicí.
Sliby, které strana sama zpochybnila
Proti intelektuálnímu zázemí stojí druhá tvář současné ODS: laciné daňové sliby. V Desateru strana slibuje nezvyšovat daně a Kupka k tomu přidává velkorysý závazek snížit celkové daňové zatížení práce. Zní to krásně. Zní to jako klasická ODS. Jenže je tu háček, a ten háček vyslovil sám Kupka, když po svém zvolení přiznal, že předchozí daňové kroky ODS byly chyba.
Takže shrňme: strana, která za vlády sama zvýšila daně, teď slibuje, že je zvyšovat nebude. A k tomu přidává příslib snížení, aniž by řekla, kde vezme peníze. To není program. To je politická fikce zabalená do pěkného fontu na webu stínové vlády.
Řečnická otázka se nabízí sama: proč by měl volič věřit daňovému slibu strany, která svůj poslední daňový slib porušila a sama to označila za omyl? Kupka na ni odpovídá tím, že tentokrát to bude jiné, tentokrát bude ODS „jasnější a konkrétnější“. Jenže to říká každý nový předseda každé strany, která právě prohrála volby.
Čísla, která nelžou
Pokud by expertní platformy a cyklotour fungovaly, muselo by se to projevit v průzkumech. Neprojevuje se to. Kantar ze sběru z přelomu května a června 2026 ukazuje ANO na 31,5 %, ODS a STAN shodně na 15,5 %. Median za květen je ještě tvrdší: ANO 35,5 %, STAN 14,5 %, ODS pouhých 12 %. STEM v březnu měřil STAN na 13,3 % a ODS na 12,2 %.
Co z toho plyne?
- ODS nebojuje o vítězství. Bojuje o druhé místo se STAN.
- Část pravicově-podnikatelského zázemí testuje Naše Česko Martina Kuby; podle STEM přišla zhruba polovina jeho podpory od někdejších voličů SPOLU.
- Premiér Babiš měl na startu roku 2026 důvěru 55 % občanů. ODS teprve vysvětluje, proč by měla být považována za lepšího hospodáře.
Strana, která se historicky definovala ekonomickou kompetencí, dnes prohrává soutěž o důvěryhodnost s miliardářem, jehož střet zájmů kritizuje v tiskových zprávách, které si přečte zlomek populace.
Obsah existuje, distribuce ne
Bylo by nefér tvrdit, že ODS nedělá vůbec nic. Od března do června 2026 stínová vláda vypustila návrhy k daňové reformě, stavební legislativě, AI infrastruktuře, novému zákonu o sportu. ODS napadla novelu o veřejných rozpočtech u Ústavního soudu, otevřela téma dotací pro Agrofert, bránila nezávislost veřejnoprávních médií i advokátní komory. Materiál na razantní opozici existuje.
Jenže je rozptýlený do desítek resortních výstupů, z nichž žádný nemá sílu prorazit do hlavního proudu veřejné debaty. ODS střílí brokovnicí tam, kde potřebuje jednu přesnou ránu. Místo aby si vybrala jedno téma a tlačila ho tak dlouho, až se stane synonymem její značky, rozehrává simultánku na dvaceti šachovnicích a na žádné nevyhrává. To není problém kapacity. To je problém strategické hierarchie, a žádný workshop ani akademie komunikace ho nevyřeší, pokud vedení strany nedokáže říct: tohle je naše téma číslo jedna, a všechno ostatní jde stranou.
Kupka zatím volí opačný přístup. Trochu daně, trochu média, trochu sport, trochu AI, trochu cyklotour. Výsledek je šum, ne signál.
Podzimní komunální a senátní volby ukážou, jestli ODS dokáže svůj restart přetavit aspoň v lokální relevanci. Ale strategický návrat do role neotřesitelného lídra české pravice? Na to nestačí ani think-tank, ani kolo, ani heslo o normálním Česku. Na to je potřeba něco, co se v žádném interním dokumentu nedá naordinovat: důvěra, kterou si strana sama rozbila.