Otočka je vidět v zákoně i v částce

Konsolidační balíček, za nějž ODS nesla spoluodpovědnost, nebyl nahodilý: zvedl minimální vyměřovací základ pro hlavní OSVČ — nejnižší částku, ze které se povinné sociální pojistné počítá — na 40 procent průměrné mzdy od roku 2026 a vláda ho hájila vyššími budoucími důchody i postupným přibližováním podmínek zaměstnanců a živnostníků. Šlo o systémový argument, ne o účetní kapric. V praxi to znamenalo skok z 4 759 korun měsíčně v roce 2025 na 5 720 korun v roce 2026.

Ten skok je právě teď v plném efektu, a je to přesně ten moment, který politicky nejvíce tepe: hlavní OSVČ na minimu platí vyšší zálohy, zatímco v Poslanecké sněmovně souběžně běží debata o tisku 11, který by je vrátil na zhruba 5 005 korun, tedy zpátky na 35 procent základu. Rozdíl 715 korun měsíčně a 8 580 korun ročně není kosmetika — je to přesná cena politické otočky, a ta se odehrává v reálném čase: stát od živnostníků vyšší zálohy vybírá a zároveň jedná o jejich snížení. Ne v rétorice, ale na časové ose a v korunách, tady se odehrává celý příběh.

Návrh nepřišel od ODS

Čím je celá věc výmluvnější, je autorství samotného návrhu: tisk 11 v Poslanecké sněmovně napsali Schillerová, Babiš, Okamura, Macinka, Juchelka, Havlíček, Malá, Fiala a Šťastný — jméno ODS v seznamu chybí. ODS se přesto drží dostatečně blízko, aby efekt slevy sbírala: Jan Skopeček na konci prosince 2025 v rozhovoru pro Novinky avizoval, že bude kolegům doporučovat podporu zastavení růstu odvodů, a tisk 11 k 21. až 25. březnu 2026 stál ve třetím čtení a mířil na pořad 13. schůze.

Jde o precizní politický manévr: ODS může hlasovat pro levnější zálohy, aniž by nesla podpis pod tiskem, a výsledek prezentovat jako vlastní pomoc živnostníkům — nikoli jako ústupek koalici, která návrh do Sněmovny přinesla. Efekt slevy je přitom reálný a viditelný, zodpovědnost za dlouhodobé důsledky se rozplyne v koalici. Kdo sbírá potlesk za slevu, která od něj nepochází, neslouží živnostníkům — slouží vlastnímu volebnímu účtu.

Úleva dnes může znamenat horší účet zítra

Sleva navíc nezasáhne všechny živnostníky stejně. Z necelých 1,2 milionu OSVČ evidovaných ČSSZ k červnu 2025 se spor týká hlavně 688 tisíc hlavních OSVČ — vedlejší OSVČ ani paušální pásma, kde se odvody a daň platí v jedné paušální částce, z debaty nedělají jeden příběh pro každého.

Odpůrci návrhu přitom upozornili na nepříjemné číslo: sněmovní debata k tisku 11 pracovala s odhadem výpadku příjmů systému až 6 miliard korun, přičemž předkladatelé dopad příjmů v důvodové zprávě vůbec nevyčíslili. Přidávají se k tomu hlubší nerovnost vůči zaměstnancům a nižší budoucí důchody právě těch, kteří teď čekají na levnější zálohy. Ještě při schvalování vyšších minim přitom vláda stála na tom, že systém musí zaměstnancům a živnostníkům přiblížit a nízké penze zbrzdit — přesně tyto argumenty nyní mluví proti tisku 11, ale hlasitě je nikdo nevznáší. Politická otočka tu není detail, ale metoda: stejní lidé nejdřív zvednou účet a pak chtějí potlesk za to, že ho trochu srazí.

Článek Další politická otočka ODS. Ve vládě byla přísná, teď bere zpátečku a chce potěšit živnostníky nižšími odvody se nejdříve objevil na Kontext24.

Úleva vypadá větší, než skutečně je

Slib úspory 715 korun měsíčně, tedy necelých 8 600 korun ročně ze snížení vyměřovacího základu z 40 na 35 procent průměrné mzdy, zní na tiskovce dobře, dokud ho nepřiložíme k loňské realitě: záloha za rok 2025 činila 4 759 korun a nové minimum po slevě vychází kolem 5 005 korun. Vláda tedy nevrací loňskou platbu, jen loňské procento, ze kterého se výpočet odvíjí. Výsledek je pořád vyšší než loni, a přesně o tomhle detailu se na tiskové konferenci nemluví.

Navíc sleva nezasáhne ani zdaleka všechny živnostníky. Druhé a třetí pásmo paušálu, která mají pevné zákonné základy, zůstávají beze změny, a slogan o pomoci „podnikatelům“ tak zakrývá skupinu výrazně užší, než jak ji vláda prezentuje. Kdo platí vyšší pásmo, nezíská nic.

Peníze se nejdřív vyberou, až pak vrátí

Zálohy se od živnostníků sbíraly od začátku roku v plné výši, přestože novela tehdy ještě nebyla platná, a ministerstvo financí proto muselo oznámit, že přeplatek se živnostníkům vrátí nebo zúčtuje v dalších zálohách. Pro spoustu z nich to v praxi znamená měsíce čekání. Stát si od živnostníků peníze nejdřív půjčí a pak teprve vrátí, přičemž jim tvrdí, že jim pomáhá.

Krátkodobá sleva, dlouhodobý problém důchodů

Logika původní reformy byla přímočará a MPSV ji nikdy netajilo: živnostníci na minimu si do systému přispívají méně, než kolik si jednou vyberou, a ostatní plátci jejich nízké penze de facto dotují. Reforma to měla postupně napravit zvyšováním základu, ze kterého se pojistné počítá. Nynější slevou vláda tento krok záměrně zmenšuje, a to v roce, kdy schválila schodek 310 miliard korun. Systémový argument pro reformu tím nezmizel. Vláda ho pouze odložila, aby se dobře vyfotila na tiskové konferenci.

Účet, který platí důchodový systém

Výpadek příjmů, který změna způsobí, se odhaduje na zhruba 3,5 miliardy korun ročně, přičemž právě z tohoto zdroje se financují penze. Jednotlivec ušetří 8 600 korun za rok, důchodový systém přijde o miliardy. Vládní komunikace tohle pořadí obrací: do popředí staví příběh úspory živnostníka a vynechává, kdo za ni platí. Platí ji lidé závislí na budoucích penzích. A to je detailní informace, která se na tiskové konferenci prostě neobjeví.

Vláda nabídne části živnostníků krátkodobou úsporu, která je stejně nepřivede na loňskou platební úroveň, a odjede z tiskovky s příběhem o velké pomoci podnikatelům. Hospodářská politika to není. Je to drahá politická reklama s časově odloženou splátkou.

Článek Další populistické rozdávání Babišovy vlády: Podnikatelé ušetří pár tisíc, stát ale přijde o miliardy se nejdříve objevil na Kontext24.