Mlžení jako manévrovací prostor

Pavel řekl, že by kandidoval znovu, pokud podpora a zdraví. To není váhání, je to plánování. Nevyhlášená kandidatura nemůže být zpochybněna, otočena ani použita proti kandidátovi. Může být jen sledována. A právě to Pavel chce.

Mandát mu běží do března 2028. Má před sebou dva roky prostoru, ve kterém může jednat s dopadem na volby a zároveň tvrdit, že žádnou kampaň nevede. Každý veřejný krok, každý konflikt, každé poděkování přívržencům je součástí pečlivě vedené hry. Soupeři ani nevědí, jestli se vůbec hraje.

Plná náměstí nejsou spontánní

Shromáždění „Stojíme za prezidentem“ přitáhlo desítky tisíc lidí. Petice Milionu chvilek překročila 600 tisíc podpisů. Tato čísla nevznikají tím, že prezident seděl tiše na Hradě. Vznikají organizací, lokálními koordinátory, digitálními platformami a mediálním pokrytím, které se nevytváří samo od sebe.

Celá struktura připomíná předvolební infrastrukturu rozloženou po regionech. Stačí ji přepnout z režimu „podpora prezidenta“ do režimu „kampaň za znovuzvolení.“ Pavel po demonstraci veřejně poděkoval. Mohl mlčet. Kdo přijme kredit za plné náměstí, sdílí s ním i to, co se na náměstí říká. Pavel to přijal vědomě.

Konflikty, které si sám vybírá

Pavel odmítl Turka a zveřejnil Macinkovy SMS. Každý z těchto kroků byl riskantní. Každý mu mohl ublížit. Neublížil, přesně naopak ho posílil. To není náhoda. Je to výsledek správného odhadu, co česká společnost v danou chvíli ocení.

Vláda ANO nakonec od kompetenční žaloby ustoupila. Proč? Protože se obávala, že by spor Pavla posílil. Věří mu přes polovina Čechů. Vláda, která se bojí otevřeného konfliktu s prezidentem, protože ho prohraje před veřejností dřív než před soudem, tím fakticky přiznala jeho sílu. Slabší prezidenti o takové žalobě ani neslyšeli. Pavel ji přežil beze sporu.

Kandidatura formálně nezačala, politicky ano

Průzkumy ukazují jasně: Pavel by volby vyhrál. Vědomě buduje příběh, prezident jako hráz proti vládě Babiše, Okamury a Macinky. Na papíře žádná kampaň. V politické realitě jinak.

Kandidátní listina dosud neexistuje. Ale síť podporovatelů existuje. Pavlova mediální přítomnost existuje. Výběr konfliktů, které mu v průzkumech pomáhají, existuje. Tomu se říká strategie a Pavel ji provádí s precizností člověka, který ví, co dělá.

Článek Vykročil Petr Pavel za obhajobou prezidentství? Zatím mlží, jeho činy ale mluví za vše se nejdříve objevil na Kontext24.

Jeden tweet, dvě odmítnuté funkce a „jisté“ Brno

Stačil jediný post na síti X 11. února 2026 a roky spekulací byly pryč. Petr Fiala v něm napsal, že nepůjde ani do Senátu, ani na Hrad a že zůstane „jen“ poslancem.

Současně vysvětlil, že nechce tříštit hlasy prozápadních a prodemokratických voličů a že prezident Petr Pavel podle něj „dělá svou práci dobře“. Tím dobrovolně odsunul ze stolu dva nejklasičtější české scénáře politického „druhého života“ expremiérů.

Kontrast s realitou je přitom zřejmý. Řádné volby do třetiny Senátu proběhnou 9. a 10. října 2026 a mezi 27 obvody je i číslo 60 Brno-město, Fialův domovský politický terén. Právě tam voliči v lednu 2025 zvolili Zdeňka Papouška, který dojíždí mandát do podzimu 2026 a podle dostupných informací zvažuje, že bude o křeslo znovu bojovat.

Politické kuloáry proto roky počítaly s tím, že pokud někde vznikne pro Petra Fialu „jistý“ senátorský obvod, bude to právě Brno-město. Jenže expremiér v situaci, kdy by šel do voleb na domácí půdě jako favorit, říká jasné ne.

Z parlamentu ale neodchází. Oficiální profil Poslanecké sněmovny ho vede jako poslance zvoleného v říjnu 2025 za Jihomoravský kraj a od 16. ledna 2026 sedí ve Výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport. Právě tudy procházejí zákony a koncepce, které určují budoucnost českých škol, univerzit, výzkumu i mládežnického sportu.

Redakce v tom čte signál: expremiér si ponechává mandát i kompetenci, ale opouští vrcholnou mocenskou lajnu, kde se běžně ucházejí o místo právě bývalí premiéři.

Na časové ose se jeho krok zařazuje mezi tři velké zlomy pravice:

• 15. prosince 2025 je jmenována vláda Andreje Babiše,
• 17. ledna 2026 svěřuje kongres ODS vedení strany Martinu Kupkovi,
• necelý měsíc poté Fiala rázně odmítá jak senátorskou, tak prezidentskou kandidaturu.

Jestli tedy nevyráží po dalších funkcích, ale zůstává v politice i u vzdělávání, musí si budovat jiný typ vlivu, a ten se začíná rýsovat mezi Karmelitskou ulicí a Masarykovou univerzitou, kde příběh nabírá další rozměr.

Think-tank v Karmelitské, katedra v Brně a tichá práce ve Sněmovně

O týden dříve než tweetem oznámil nekandidaturu podepisuje Petr Fiala jiný, pro jeho budoucnost možná ještě zásadnější dokument. 4. února 2026 zakládá zapsaný ústav Politické fórum z. ú., se sídlem v Karmelitské 380/16 na Malé Straně a s IČO 24433292.

Zakladatel v něm obsazuje funkci předsedy správní rady a vytváří si vlastní think-tank, instituci, která nevysílá kandidáty, ale vyrábí analýzy, programy a ideové směřování. Karmelitská ulice, kde sídlí i část vlády, tak dostává další politický „mozkový trust“ s podpisem expremiéra.

Forma zapsaného ústavu znamená víc než jen jinou koncovku v názvu. Občanský zákoník v oddílu o ústavu ukládá těmto subjektům povinnost sepsat a zveřejnit výroční zprávu, která popíše činnost, hospodaření i plnění vyplacená členům orgánů. Podle paragrafu 416 občanského zákoníku musí ústav zprávu uložit do sbírky listin do šesti měsíců po konci účetního období.

Výpisy zároveň uvádějí Petra Fialu jako předsedu správní rady Politického fóra, takže tato pravidla dopadnou i na jeho think-tank. Redakce v tom vidí pozoruhodný obrat: expremiér si nevytváří neprůhledný spolek, ale strukturu, která musí ve veřejném rejstříku ukázat, kolik peněz přijímá a komu je vyplácí.

Druhou nohu své nové kariéry staví v Brně. Masarykova univerzita mu v prosinci 2025 zvýšila akademický úvazek z 0,2 na 0,7, protože se po odchodu z vlády výrazněji zapojuje do chodu školy. Oficiální profil Fakulty sociálních studií uvádí, že jako profesor vyučuje mimo jiné kurz „Metodologické problémy sociálních věd a masmediálních studií“ v jarním semestru 2026.

Bývalý premiér tak přechází z práce s médii jako politický aktér k výuce o tom, jak média a sociální vědy zkoumat, a to právě ve chvíli, kdy česká debata bojuje s dezinformacemi a polarizací. Z politického ringového světla se částečně stahuje, ale kabinet rozhodně neopouští.

Ze Sněmovny se nestahuje ani fyzicky. Sedmá schůze začíná 10. února 2026 a stenografické záznamy z 11. února jmenují „poslance Petra Fialu“ mezi řečníky v debatě o státním rozpočtu na rok 2026. Fiala tedy hlasuje, vystupuje a zároveň v odborném výboru řeší školství, vědu a sport.

Podle zjištění redakce tak skládá trojúhelník vlivu, který spojuje poslanecký mandát, transparentní think-tank a univerzitní katedru a tím nenápadně přenastavuje roli, kterou na pravici hraje, což se naplno projeví u nadcházejících voleb.

Proč ne kandidát, ale kouč a co to udělá s pravicí

Svoji motivaci Fiala neschovává mezi řádky, formuluje ji přímo. V únorovém postu na síti X píše, že jeho kandidatura by „pouze tříštila hlasy prozápadních a prodemokratických voličů a napomáhala silám, které se snaží oslabit demokracii, svobodu a nezávislost naší země“, a dodává, že prezident Petr Pavel podle něj úřad vede dobře.

Už na kongresu ODS 17. ledna 2026 oznámil, že za dva roky na prezidenta kandidovat nehodlá a že by byla škoda, kdyby Pavel v roce 2028 nepokračoval. Expremiér tím jasně staví do popředí princip: jeden silný prozápadní prezident, žádný souboj eg uvnitř vlastního tábora.

Když k tomu přidáme základní fakta o české politické mapě, obraz se zaostří. Od prosince 2025 vládne zemi Andrej Babiš, od ledna 2026 vede ODS Martin Kupka a v Kramářově vile už nesedí Fiala, ale jeden z jeho hlavních soupeřů z posledních let. On sám mezitím zakládá politické fórum, posiluje akademickou pozici a zabydluje se ve školském výboru Sněmovny.

Redakce tuto kombinaci čte tak, že se expremiér nesnaží vrátit na vrchol v roli lídra, ale míří na pozici ideového kouče, který dodává pravici argumenty, kádry a strategie, aniž by sám vstupoval do přímého souboje.

Dopady na budoucí volby mohou sahat dál, než naznačuje jediný tweet. Senátní volby 2026 otevřou řadu obvodů, kde pravicové strany budou hledat výrazné, ale nekontroverzní osobnosti, a prezidentská volba 2028 postaví proti Andreji Babišovi či jiným populistickým kandidátům tvář, která ponese „prozápadní lístek“.

• Fialovo Politické fórum může dodávat témata a programy,
• jeho akademická role může formovat budoucí experty a politiky,
• poslanecký mandát mu dává přímý vliv na zákony ve školství a vědě.

Právě tato kombinace může fungovat jako líheň lidí i myšlenek pro další klání, přestože na plakátech neuvidíme jeho jméno. Zda pravice takové zázemí využije, nebo promrhá, zásadně ovlivní, jestli se motiv „netříštit hlasy“ naplní i v praxi.

Jedno se ale už dnes jeví jistě. Expremiér odmítá pohodlnou trafiku i další osobní souboj o Hrad a místo toho si staví dlouhodobé zázemí mezi Karmelitskou, Sněmovnou a Masarykovou univerzitou. Kdo v roce 2028 vstoupí do prezidentské arény proti Andreji Babišovi nebo jiným vyzyvatelům zatím nevíme, ale podle našeho čtení se Petr Fiala připravuje spíš na roli člověka, který bude stát za jejich zády jako ideový kouč, než na comeback tváře na billboardech, což může českou pravici ještě nepříjemně překvapit, nebo naopak zachránit.

Článek Fiala řekl ne Senátu i Hradu. Tichý odchod z politiky se ale nekoná, je to strategický tah se nejdříve objevil na Kontext24.

Pavel jako nedobytná pevnost

Čísla jsou jednoznačná. Podle průzkumu NMS pro Novinky Pavel vede s takovým náskokem, že otázka nezní „kdo ho porazí“, ale „kdo se vůbec odváží kandidovat“. Žádný politik v průzkumech ani vzdáleně nedosahuje jeho hodnot — a ti, kteří přicházejí v úvahu, nesou výrazně vyšší podíl negativních hodnocení.

To není dočasný stav. Pavel svůj výchozí kapitál buduje systematicky a oponenti ho zatím nechávají pracovat bez vážné výzvy. Střední a nerozhodnutí voliči, kteří rozhodují druhé kolo, zůstávají z jeho strany prakticky nedotčeni.

Babiš v režii: přiznání, že sám nemůže vyhrát

Andrej Babiš v lednu 2026 oznámil, že kandidovat nebude — a vzápětí vyzval ANO, SPD a Motoristy, aby postavili společného kandidáta, ideálně ženu. Tohle není gesto velkorysosti. Je to přiznání, že Babiš si sám spočítal čísla druhého kola a vyšlo mu, že je pro něj nemá.

Místo přímého souboje přechází do režie. Hledá tvář, která přebere jeho elektorát a zároveň osloví část středu — kombinaci, která zatím v nabídce ANO neexistuje. Havlíček a Schillerová jsou v průzkumech o 15 a 20 procentních bodů za Pavlem, navíc oba nesou silnou stranickou identitu, která středové voliče spíš odpuzuje. Projekt „společného kandidáta“ tak má jasnou logiku, ale nejasného nositele.

Turek: silný na pódiu, sebevražedný v druhém kole

Filip Turek je v téhle rovnici nejjednodušší případ. Podle stejného průzkumu NMS mu naměřili přes 70 % záporných hodnocení. Kandidát s takovým profilem nedostane Pavla pod tlak. Naopak mu usnadní práci: druhé kolo by se proměnilo v referendum „pro nebo proti Turkovi“ a výsledek je předem jasný.

Turek funguje výborně jako tribun nespokojenosti. Jako prezidentský kandidát by byl Pavlův nejpohodlnější soupeř. ANO to ví — proto jeho jméno v seriózních stranických úvahách nefiguruje ani jako první volba.

Korespondenční volba: nové hřiště, nová pravidla

Do celé rovnice vstupuje jeden skutečně nový faktor: korespondenční volba. Při prvním použití v roce 2025 se přihlásilo přes 24 tisíc Čechů v zahraničí — a ministerstvo zahraničí potvrdilo, že se vztahuje i na prezidentské volby.

Česká diaspora je vzdělanější, mladší a výrazně prozápadněji orientovaná než průměrný domácí volič. Pro Pavla je to strukturální výhoda navíc. Pro Babišův projekt je to další důvod, proč hledat kandidáta, který osloví širší publikum — ne jen tvrdé jádro koalice.

Prázdná scéna

Kandidáti, které komentátoři přidávají na seznam — ekonomové, nezávislé osobnosti — o kandidatuře veřejně neuvažují. Mapa „outsiderů“ je zatím wishlist, ne kandidátní listina. Pavel mezitím svůj mandát dál plní — a tiše čeká, kdo se odváží nastoupit naproti.

Závod 2028 tedy začal. Ale zatím ho vede jen jeden závodník — a ostatní teprve hledají odvahu nastoupit na start.

Článek Boj o prezidentské křeslo začíná, zatím je to ale velká nuda. Pavel nemá soupeře a hraje sólo se nejdříve objevil na Kontext24.