Levná nafta byl Babišův předvolební tahák. Teď narazil na realitu a bere zpátečku
Ještě nedávno znělo řešení jednoduše. Teď jeho někdejší zastánce couvá a ukazuje na cizí fiasko. Co přesně padá a proč to řidiče zajímá víc, než se zdá?
Obsah článku
35 korun tehdy, strach z prázdných pump dnes. Andrej Babiš po letech připustil, že zastropování paliv po maďarském vzoru nebyl dobrý model. Neodmítl ale všechny zásahy státu. Spíš uznal, že nejlákavější slogan narazil na realitu.
Levný slogan narazil na rozdíl mezi cenou a marží
Připomeňme si tehdejší výzvu Andreje Babiše: Ještě 8. března 2022 by nejraději tlačil cenu benzinu a nafty k 35 korunám za litr a vše zastropoval. Dnes, když je sám ve vládě, ale mluví opačně a uznal, že po maďarské zkušenosti tenhle model nechce kvůli riziku nedostatku paliva. To není kosmetická úprava slov, ale obrat v samotném receptu.
Nepadá ale jen jeden konkrétní model. Cenový strop znamená pevně určenou maximální cenu pro řidiče na stojanu, zatímco Babiš teď mluví hlavně o zastropování marže obchodníků. Marže je jednoduše rozdíl mezi tím, za kolik firma palivo koupí a za kolik ho prodá. A Novinky.cz připomínají, že ještě i Alena Schillerová hájila zásah mířící k 36 korunám.
Právě tady vzniká největší zmatek. V redakci narážíme na to, že veřejná debata hází cenu, marži a daň do jednoho pytle se štítkem „zastropování“, jenže Ministerstvo financí ty pojmy výslovně odděluje a Ministerstvo financí už dřív upozornilo, že ani daňový zásah sám nezaručí stejný pokles konečné ceny. Aby ten obrat nevypadal jen jako další politická otočka, rozhoduje jediné: jak dopadl maďarský pokus.
Maďarsko ukázalo, co se stane, když litr zlevní až moc
Maďarsko narazilo tvrdě. Reuters a Yahoo News popsaly slabé dovozy a panické nákupy, které rozbily zásobování, zatímco šéf MOL mluvil o kritické situaci a zhruba čtvrtina pump zůstala bez zásob. IEA navíc připomíná, že Budapešť už v srpnu 2022 musela strop omezit jen na část odběratelů. A OECD později shrnula, že vláda opatření ukončila, aby obnovila logistiku a dovozy.
Tohle mění celé téma. Řidič pak u stojanu neřeší, jestli litr stojí méně, ale jestli vůbec teče. Když jsme v redakci skládali maďarské zprávy vedle sebe, vyšel z nich drsný obraz: cedule „palivo není“ vyděsí víc než vysoká cenovka. A právě tahle zkušenost vysvětluje, proč dnes Babiš necouvá od všeho, ale od pevné koncové ceny.
Mechanika přitom není složitá. Podle MMF cenový strop zvýšil poptávku a rušil provoz čerpacích stanic, zatímco OECD spojila konec opatření s návratem dovozů a rovnováhy v logistice. Jinak řečeno: politika slíbí levnější litr, ale dodavatelům vezme motivaci přivézt další. A právě proto teď nestačí ptát se, jestli „zastropování bude“, nýbrž jaký zásah stát ve skutečnosti chystá.
Padá pevná cena, ne každý státní zásah
Věta „zastropování nebude“ proto mate. Ministerstvo financí napsalo, že po kontrole marží žádný krok nevylučuje, a debatu vede právě o maržích, ne automaticky o pevné ceně pro řidiče. Redakce tedy ten obrat čte střízlivěji: padá maďarský model ceny na totemu, nikoli každý státní zásah do trhu.
Česká odpověď míří jinam. Do debaty z 30. března 2026 vstoupila půjčka 100 tisíc tun ropy z nouzových rezerv, tedy ze státních zásob pro krizové výpadky, další analýza trhu, práce se spotřební daní a příprava stropu marží. Spotřební daň je pevná částka schovaná v každém litru, zatímco DPH je procentní daň v konečné ceně. Už Ministerstvo financí přitom upozorňovalo, že ani daňový zásah se do ceníku na pumpě nepropíše automaticky.
Ve veřejně dohledatelných zdrojích jsme si jistě potvrdili hlavně jednání o maržích a dalších krocích, a také Babišův důraz právě na marže. Tenhle balík působí méně efektně než slib 35 korun, ale řeší zásoby, soutěž na trhu i daňové brzdy současně. To je rozdíl mezi heslem pro kampaň a řízením trhu s palivy.
Maďarská zkušenost tak nakonec nesmetla všechny zásahy státu. Smetla hlavně iluzi, že vláda může přikázat levný litr a trh poslušně zajistí i plné stojany. Politik umí přikázat cenovku, ale žádný neumí rozkázat plné stojany.
