Vláda se zbavuje odborníků jako na běžícím páse. Prý zvyšuje efektivitu
Kabinet mluví o efektivitě, ale během několika týdnů mizí místa i známá jména. Když si změny poskládáte vedle sebe, vyjde z toho mnohem tvrdší obraz.
Obsah článku
Slovo efektivita letos zakrývá víc než jednu obyčejnou personální výměnu. V jednom sledu se potkaly škrty ve státní správě, zásahy ve zdravotnictví, změna v KRNAP i odvolání šéfky Národní galerie. Teprve vedle sebe tyto kroky ukazují, proč debata o „zefektivnění“ začíná znít mnohem ostřeji.
Když se kroky sečtou, obraz náhle ztvrdne
Kde jsme vlastně vzali slova o efektivitě? Pronesl je například poslanec ANO David Pražák, když řekl, že neví, proč se na vládu snáší taková kritika a co je jejím předmětem – „Že je vláda rychlá a efektivní?“.
Když jsme ale v redakci seřadili poslední týdny do jedné časové osy, nevyskočilo z ní jediné jméno, ale celý řetězec institucí.
VZP ČR 23. února 2026 oznámila konec Zdeňka Kabátka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze uvedla nástup Jána Dudry od 2. února 2026, ministerstvo životního prostředí 9. března 2026 oznámilo konec Robina Böhnische v KRNAP a 19. března 2026 ministr kultury potvrdil odvolání Alicji Knast. Zdravotní pojištění, fakultní nemocnice, národní park i státní galerie se tak během necelých sedmi týdnů pohnuly naráz.
Tvrdá čísla přidala vláda sama. Vládní systemizace, tedy oficiální rozpis míst a útvarů ve státní správě, podle kterého se škrtá, slučuje a reorganizuje, uvádí 100 míst dolů na Úřadu vlády, 57 na financích a 40 na vnitru. Stejný materiál popisuje i další desítky škrtů na průmyslu, ve školství, na spravedlnosti a kultuře, zatímco vládní zpráva o snížení počtu státních úředníků mluví celkem o 322 rušených místech.
Právě tady začíná spor. U Kabátka po oficiálním oznámení střídání následně zazněla ztráta důvěry, kdežto ministerstvo u odchodu Robina Böhnische zůstalo u formulace o vzájemné dohodě a standardním výběrovém řízení. Souhra kroků proto vytváří obraz trendu, ale sama ještě nedokazuje stejný motiv u každého odchodu. A právě ve chvíli, kdy se technické slovo efektivita potká s pojišťovnou a nemocnicemi, přestává být abstraktní.
Ve zdravotnictví už nejde jen o tabulky
Nejviditelněji se změna moci čte ve zdravotnictví. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze oznámila, že Ján Dudra vede zařízení od 2. února 2026. Téhož dne Fakultní nemocnice Brno uvedla nástup Vlastimila Vajdáka a zároveň vysvětlila, že nový ředitel povede i FN u sv. Anny v Brně a Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno.
V Praze se navíc podle pražské záchranné služby zapojil Petr Kolouch do vedení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Fakultní nemocnice Bulovka, což obě nemocnice dál vedou i na svých oficiálních stránkách.
Tady už slovo efektivita zní jinak. V redakci jsme letos naráželi na stejný slovník ve dvou odlišných dokumentech: vládní systemizace 2026 mluví o optimalizaci a zefektivnění procesů a současně ruší stovky míst, zatímco FN Brno při nástupu nového ředitele přímo píše o strategii ministerstva ke zvýšení efektivity řízení nemocnic. Přeloženo do běžné češtiny: pod jedním výrazem mizí jak tabulky s místy, tak staré vedení institucí.
Souhra sama o sobě ještě není důkaz
Poctivé ale je říct, že ne každý odchod dokazuje čistku a dostupná vysvětlení se liší. U Kabátka ministr veřejně mluvil o forenzním auditu ve VZP o ztrátě důvěry, FN Brno zdůvodnila změnu strategií a efektivitou, kdežto ministerstvo u KRNAP nabídlo jen formulaci o vzájemné dohodě. Tady komentář nesmí předbíhat fakta.
Stejně nerovnoměrně působí i další případy. Ministr kultury při odvolání Alicji Knast mluvil o potřebě výraznějšího odborného rozvoje a změně směru Národní galerie, sama Knast popsala, že slyšela přání na úplně jiný směr instituce. A u VFN seriózní zpravodajství uvádělo, že předchozí ředitel David Feltl odcházel z osobních důvodů. Jenže pokud se vedle těchto personálních přesunů současně škrtají místa a mění pravidla pro úředníky, spor už není jen o lidech.
Dohromady to ale přesto mění měřítko. Když jsme v redakci spojili vládní rozhodnutí o snížení počtu státních úředníků z 22. prosince 2025 s pozdějšími změnami ve VZP, nemocnicích, KRNAP a Národní galerii, vyšel z toho neklidný obraz. Každý jednotlivý krok jde samostatně obhájit jinak. V souběhu však stát nevypadá, že jen dolaďuje provoz, ale že přestavuje patro po patře.
Skutečný spor teď běží o pravidla státu
Právě proto zvedá sázky spor o služební zákon, tedy právní rámec, který má držet státní správu stabilní, profesionální a depolitizovanou, jak připomíná Ministerstvo vnitra. Vedle něj leží nový zákon o státních zaměstnancích, koaliční návrh, který chce model úředníků posunout blíž běžnému pracovnímu poměru.
Monitor legislativy k tisku 77 a Úřad vlády ukazují, že návrh přišel 29. prosince 2025, vláda s ním 5. ledna souhlasila, 29. ledna prošel prvním čtením a Legislativní rada vlády ho neprojednávala, protože nešlo o vládní návrh.
Kritici z odborů a watchdogových organizací v textech jako souhrnné stanovisko OSSOO k zákonu o státních zaměstnancích varují, že přesun do běžnějšího pracovního poměru a slabší procesní ochrana při organizačních změnách mohou usnadnit zeštíhlování i propouštění. To je jejich kritika, ne oficiální popis předkladatelů. Jenže v okamžiku, kdy vláda současně škrtá místa, přesazuje vedení institucí a uvažuje o volnějších pravidlech pro úředníky, přestává být efektivita manažerským sloganem a začíná působit jako návod, jak levněji přepsat stát.