Zákaz, který zákonem není

Výzva k zákazu sítí do 15 let, kterou Babiš prezentoval v únoru 2026, není návrh zákona ani paragrafové znění — je to rétorika, která přebaluje pravidlo, jež zákon 110/2019 v Česku dávno zná: souhlas dítěte pod 15 lety musí dát rodič. Vláda nevynalézá kolo — jen ho přemaluje na kameru.

Kdo chce srovnání s Austrálií nebo Francií, kde podobná omezení skutečně platí, zjistí, že tam stojí za slovy konkrétní zákony se sankcemi a vymahacím orgánem. Česká vláda k 24. únoru 2026 předložila výroky o „zvažovaném zákazu“ — a nic víc.

Škrty v tichosti, TikTok nahlas

Zatímco vláda řeční o ochraně dětí online, stát offline svět dětí tiše škrtá. Kapitola rozpočtu na mládež padá o bezmála 50 milionů korun — a Česká rada dětí a mládeže varuje, že po přepočtu inflace odpovídá dnešní státní podpora zhruba šestině úrovně roku 1990. Méně peněz pro skauting, sportovní spolky a domy dětí konkrétně znamená dražší tábory a rušené kroužky. Čím méně míst dítě má offline, tím více jich má online — a tenhle paradox vládní tiskovky nijak neřeší.

Digitální průkaz jako vstupenka, ne zábrana

Celý příběh má třetí rovinu, o níž vláda mlčí. Aby byl jakýkoliv zákaz sítí vymahatelný, musí platformy znát věk uživatele — a Evropská unie proto do konce roku 2026 zavádí EUDI, digitální peněženku s ověřením věku. Pro teenagera, který věkovou hranici splňuje, se tenhle nástroj nestane zábranou, ale vstupenkou na Instagram s razítkem státu. Kdo o tom veřejně nemluví, ten prostě nechce, aby se o tom vědělo.

Pro děti jen na obrazovce

Vláda, která škrtá offline svět dětí a místo skutečného zákona nabízí výroky o „zvažovaném řešení“, nestojí na straně dětí. Stojí na straně jednoduchých titulků — a ty samy o sobě bezpečnější ani levnější svět pro žádné dítě nevytvoří.

Článek Tahle vláda není pro děti. Chce jim zakázat sociální sítě i vzít peníze na kroužky se nejdříve objevil na Kontext24.