Česko může kvůli Juchelkově neopatrnosti přijít o 100 milionů Kč. Tohle už lidé vládě neodpustí
Česko zatím o 100 milionů nepřišlo. U evropských peněz pod správou MPSV ale rozhoduje i to, co resort kolem možné kolize zájmů stále nevysvětlil.
Obsah článku
Sto milionů ještě nezmizelo. O to snáz ale mohou skončit na účtu státu. Ministerstvo práce spravuje program OPZ+, přes který míří evropské peníze na sociální a pracovní projekty, a právě u takových peněz umí špatně ošetřený střet zájmů rychle změnit personální problém v rozpočtový.
Z dostupných informací zároveň plyne, že nejde jen o obecné podezření. Podle zjištění Seznam Zpráv upozornili experti ministerstva vedení resortu v interním materiálu, že kvůli možnému střetu zájmů poradkyně ministra Aleše Juchelky může Evropská unie odmítnout proplatit projekty až za zhruba 100 milionů korun.
Riziko není potvrzená ztráta, ale účet už je na stole
Tady je potřeba brzdit.
Zatím nikdo nepotvrdil, že Česko o 100 milionů korun přišlo. Reálné je ale něco jiného: MPSV jako řídicí orgán programu OPZ+ 2021 až 2027 čelí riziku, že část výdajů nemusí být Evropskou unií uznána.
Tohle riziko má velmi obyčejný překlad. Pokud dojde na neproplacení neboli korekci, EU část výdajů neuzná a stát ji musí pokrýt sám. Právě takový postup evropská i česká pravidla připouštějí.
Důvěryhodnost kauzy nestaví opozice. Vzniklo upozornění uvnitř samotného ministerstva a bylo adresováno vedení resortu. Dokument není veřejně dostupný v plném znění, ale jeho existence byla médii doložena.
Střet zájmů má u evropských peněz tvrdá pravidla
Mechanismus je přitom nepříjemně jednoduchý. Střet zájmů znamená situaci, kdy má člověk rozhodující o veřejných penězích zároveň osobní nebo profesní zájem na výsledku. Evropská pravidla v tomto směru dopadají i na orgány členských států a osoby zapojené do správy fondů.
Do tohoto rámce zapadá i konkrétní případ. Alexandra Semancová působí jako poradkyně ministra práce Aleše Juchelky a zároveň vlastní firmu Siptrade, která klientům pomáhá se získáváním dotací ze stejného programu. Měla přístup do interního systému ministerstva a úředníci zaznamenali, že komunikovala k projektům, na nichž se její firma podílí.
Nejsilnější signál přišel zevnitř ministerstva
Právě tady kauza tvrdne. Nejsilnější signál nepřišel zvenčí, ale z vlastního ministerstva. Interní materiál, takzvaný referátník, podle Seznam Zpráv podepsala tehdejší vrchní ředitelka sekce evropských fondů Martina Štěpánková a odeslala jej ministrovi.
Krátce poté však Štěpánková na ministerstvu skončila. Resort uvedl, že odešla „po vzájemné dohodě“, detaily ale nevysvětlil. Časová blízkost obou událostí tak přirozeně vyvolává otázky.
Mlha navíc drží až příliš dlouho. Resort stále jasně nepopsal roli poradkyně ani konkrétní projekty, kterých se věc týká. To samo o sobě neznamená pochybení, ale v kombinaci s interním varováním udržuje kauzu otevřenou.
Z jedné poradkyně je test celé vlády
Po Juchelkově nástupu se ministerstvo rozhýbalo rychle. Vedle personálních změn ale přibyl i spor o interpretaci situace. Ministr existenci interního materiálu potvrdil, zároveň se ale své poradkyně veřejně zastal a označil ji za „člověka na svém místě“.
Zároveň tvrdí, že pomáhá řešit problémy z minulosti a že jsou ve hře i širší miliardové částky z evropských programů.
To ale nic nemění na základní rovině problému. Evropská pravidla jsou v otázce střetu zájmů přísná a rozhodující slovo má vždy Evropská komise.
Proto už nejde o detail jedné kanceláře. Nejde ani o potvrzenou škodu, ale o situaci, která může ukázat, jak stát zvládá hlídat střet zájmů u peněz, které sám spravuje. Pokud v takové chvíli chybí jasné vysvětlení, roste i riziko, že problém jednou neskončí jen u podezření.
