Zeman s Klausem si žijí jako na zámku. Běžní důchodci jim jejich rentu mohou jen tiše závidět
Nadávat na „prezidentský důchod“ svádí. Největší rozdíl ale neleží v samotné penzi, nýbrž v jiném zákonném nároku, na který běžný senior nedosáhne.
Obsah článku
Nejde o královský důchod, ale o státní balík, na který běžný senior nedosáhne. Právě v tom se titulek trefuje do emocí, ne úplně však do pojmů. Kdo chce bývalým prezidentům něco vyčítat, musí nejdřív oddělit obyčejnou penzi od výhod, které jim přidává zákon.
Rozdíl neleží v penzi, ale v rentě
Tvrdé číslo sedí. Podle MPSV dosáhl v lednu 2026 průměrný starobní důchod 21 839 korun, zatímco zákon o zabezpečení prezidenta po skončení funkce přiznává exprezidentovi rentu 50 tisíc měsíčně.
Starobní důchod je běžná penze z důchodového pojištění, kterou mají i bývalí prezidenti jako ostatní občané. Renta exprezidenta je naopak zvláštní měsíční platba pro bývalou hlavu státu a právě ona otevírá hlavní nepoměr.
Jenže hned tady debata často ujede. Miloš Zeman v březnu 2023 veřejně mluvil o důchodu 23 tisíc korun. Valorizace, tedy pravidelné zvýšení důchodů, by u modelové částky 23 tisíc podle přepisu tabulek z údajů MPSV a vládního nařízení pro rok 2026 mířila asi na 23 724 korun.
Když jsme v redakci položili vedle sebe obě položky, vyšel z toho jednoduchý závěr. Ostré srovnání nestojí na samotném důchodu, ale na zvláštním nároku navíc. Jestli tedy obří rozdíl nevytváří penze, musí být vidět, co přesně stát bývalé hlavě státu doplácí.
Mýtus vzniká už v samotném názvu
Mátne už samotný jazyk. V redakci jsme při pročítání debat naráželi na pojem „prezidentský důchod“, jenže zákon o zabezpečení prezidenta po skončení funkce nic takového nezná a MPSV starobní důchod popisuje jako standardní dávku z pojištění. Kdo smíchá penzi a servis do jedné nálepky, ten si zatemní podstatu sporu hned v první větě.
Jádro nadstandardu je přitom napsané černé na bílém. Zákon dává bývalému prezidentovi rentu 50 tisíc korun a také víceúčelovou paušální náhradu 50 tisíc korun, tedy další částku vázanou hlavně na kancelář a asistenta. Tahle paušální náhrada není starobní důchod. Je to samostatný benefit, který má pokrýt provoz kolem exprezidenta.
Balík tím nekončí. Stejný zákon za určitých podmínek počítá i s vozidlem ve vlastnictví státu s řidičem. Zároveň umí nároky zastavit, třeba při návratu do vyjmenovaných veřejných funkcí nebo po pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin. Stát tedy výhody přiděluje, ale ne bez hranic.
Právě tady se z paragrafu stává česká realita. Běžný senior s průměrnými 21 839 korunami řeší, jak zaplatí bydlení a léky, zatímco exprezident má vedle vlastní penze i zákonné zázemí pro kancelář.
Nejtvrdší čísla jsou jinde než v debatách
Některé mýty ale vyžadují ještě jednu opravu. Přechodné ustanovení zákona výslovně přiznalo nároky i prezidentovi, jehož mandát skončil před účinností normy, takže Václav Havel mimo systém nezůstal. Pražský hrad uvádí konec jeho mandátu 2. února 2003.
U Václava Klause jsme naopak v redakci nenašli pevně doloženou aktuální částku jeho starobní penze. Spolu s rentou však určitě také nebude malá.
Neprůstřelně doložitelných je ale každopádně 100 tisíc měsíčně, tedy 50 tisíc renty a 50 tisíc paušálu podle platného zákona. Ve srovnání s průměrnou starobní penzí 21 839 korun jde zhruba o 4,58násobek. V redakci proto považujeme za poctivější držet se tohoto balíku než nafukovat nedoložené řeči o královském důchodu.
Rozhořčení tedy míří správným směrem jen tehdy, když zasáhne správný terč. Samotný starobní důchod exprezidenta běží ve stejném systému jako penze ostatních občanů, ale státem placená renta, paušál a případný servis z něj dělají úplně jinou ligu. Skandál neleží v důchodu, skandál leží v tom, že stát bývalým prezidentům dál platí komfort, o kterém si většina českých penzistů nemůže dovolit ani přemýšlet.
